Československo

Takto chodil po Nymburce i Arnošt Pinkava. Mnoho lidí se snažilo touto cestou získat alespoň něco k jídlu.

Ferdinand Peroutka se Slávkou.

První zubní vrtačky na šlapací pohon připomínaly šicí stroje (zcela vpravo), elektrické modely přišly až ve třicátých letech, sbírky Východočeského muzea v Hradci Králové. Vlevo Dr. Fannie Grayová, první žena-zubařka v Austrálii (1914).

Nikola Šuhaj se narodil v roce 1898, ale původní venkovský ráz z jeho rodné Koločavy přetrval dodnes.

Svářečka na obálce časopisu Vlasta z roku 1955 je kolorována tak, aby měla jak ženskou krásu, tak prezentovala komunistické budovatelské úsilí.

Jozef Tiso před soudním tribunálem na jaře roku 1947.

Na jednání v Ženevě nemohl chybět Edvard Beneš. Z Prahy přijeli Karel Kramář, předseda Národního výboru a vůdce strany státoprávně demokratické, Václav Klofáč, místopředseda Národního výboru a vůdce českých národních socialistů, agrárník František Staněk, předseda Českého svazu poslanců, Gustav Habrman za sociální demokraty, státoprávní demokrat Antonín Kalina, šéf Maffie Přemysl Šámal, ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss a ředitel Agrární banky Karel Svoboda. Později dorazil i Mořic Hruban za moravské katolíky.

Slovenský prezident Jozef Tiso s Adolfem Hitlerem.

Vláda Rudolfa Berana (16. 3. 1939–27. 4. 1939)

První protektorátní vládou se stal de facto pokračující ministerský sbor agrárníka Rudolfa Berana, jmenovaný prezidentem Háchou 1. prosince 1938. V noci ze 14. na 15. března 1939 sice „visela ve vzduchu“ její demise, prezident ji však nepřijal. Jedenáctičlenná česko-slovenská vláda se tak přes noc změnila ve vládu protektorátní. Podléhala německé okupační správě, bez jejíhož svolení nesměla jednat. Na zasedáních byl vždy přítomen německý úředník Bachmann, který však vystupoval korektně a dovolil jednání vést v češtině, byť tomuto jazyku sám nerozuměl.

Památník pracovního táboru Vojna u Příbrami - od poloviny roku 1949 do roku 1951 šlo o tábor nucených prací pro politické vězně nastupujícího komunistického režimu.

Územní vývoj Slovenského štátu v letech 1939 až 1945. Vpravo Andrej Hlinka v roce 1937.

Někteří čs. občané se pokoušeli unést letadla, aby se dostali na Západ. Komunistická propaganda je v díle Mimikry ze seriálu Třicet případů majora Zemana všechny shrnula do škatulky chladnokrevných vrahů.