ekologie

Kam se poděl odpad?

město: Stockholm | země: Švédsko | počet obyvatel: 978 tisíc

V roce 2010 získal Stockholm jako první město Evropské unie ocenění za své ekologické postoje. A k jeho zelenosti přispívá i fakt, že se severský stát zavázal k boji o zlepšení životního prostředí již v roce 1967. Do roku 2040 by přitom chtěl být klimaticky neutrální a zcela zamezit používání fosilních paliv. Odpad ze švédské metropole se podobně jako ten kodaňský mění v recyklačních elektrárnách na energii. Tamní postupy jsou navíc natolik efektivní, že země dokonce dováží i smetí od sousedů. (foto: Shutterstock)

Futuristické město bude připomínat skleník a využívat recyklovanou vodu a elektřinu z obnovitelných zdrojů. Oáza má přinést až 10 000 nových pracovních míst. (foto: Profimedia)

Skřítek Dobby je v knihách o Harrym Potterovi jeho velkým obdivovatelem a snaží se mu pomáhat. V sedmém díle je skřítek zabit nožem, který po něm hodila Belatrix Lestrangeová. (foto: Profimedia)

Pohoří Ťan-šan nad hladinou Toktogulské přehrady postavené na řece Naryn. (foto: Shutterstock)

První písemná zmínka o skotské whisky se vyskytuje ve Skotských pokladních knihách z roku 1494. Soudě podle deklarovaného vyrobeného množství 1 500 láhví byla výroba v té době už zřejmě dobře zavedena. (foto: Shutterstock)

Slavný klonální les Pando čelí přílišnému okusu jelenců, kteří se nemusejí bát predátorů ani člověka.

Dvanáct metrů za klima

Španělské Museo Atlántico se inspirovalo u mexického MUSA a stalo se prvním podvodním muzeem současného umění v Evropě. Na ploše 2 500 m² vystavuje bezmála 300 soch, s cílem upozornit na klimatické změny. Expozici přitom může navštívit opravdu kdokoliv, neboť „nepotápěčům“ pomohou profesionálové – usnadní zájemcům ponor a následně na ně asi dvanáct metrů pod hladinou dohlédnou.

Práce na ropných plošinách patří mezi nejnebezpečnější. Ročně si vyžádá přes sto životů.

Nejvýkonnější evropští producenti větrné energie (údaje z roku 2019).

Nejlidnatější země světa poprvé v historii vypustila do vzduchu více skleníkových plynů než všechny rozvinuté země dohromady.

Bio-bavlněnou tašku by bylo potřeba použít 20 000krát, aby vynahradila celkový dopad na svou výrobu.