Nenápadné mangrovové lesy dokážou tlumit bouře, chránit pobřeží a ukládat obrovské množství uhlíku

Mangrovové lesy patří mezi nejdůležitější – a zároveň často přehlížené – ekosystémy na Zemi. Rostou v mělkých pobřežních vodách tropů a subtropů, kde vytvářejí husté porosty stromů se spletitými kořeny. Ty fungují jako přirozená bariéra, která tlumí energii vln a chrání pobřeží před bouřemi.

Podle nové studie by obnova mangrovů mohla každý rok ušetřit až 800 milionů dolarů (asi 17 miliard korun) na škodách způsobených bouřemi, ochránit zhruba 140 000 lidí před záplavami a zároveň pohlcovat velké množství oxidu uhličitého z atmosféry.

Tlumiče bouří

Mangrovy rostou v přílivové zóně na rozhraní pevniny a moře. Jejich husté kořeny vyčnívající nad hladinu rozptylují energii vln a zpomalují proudění vody, čímž snižují sílu příboje i škody na pobřeží.

Ukázal to například hurikán Ian, který v roce 2022 zasáhl jihozápad Floridy. Bouřkové vlny dosahovaly až 5,5 metru, zahynulo 158 lidí a škody přesáhly 110 miliard dolarů. Oblasti s mangrovovými porosty však utrpěly asi o 30 % menší škody, což představuje úsporu přibližně 13 miliard dolarů.

Význam mangrovů navíc poroste: klimatická změna zvyšuje riziko silnějších hurikánů i vyšších bouřkových přílivů. Mangrovy přitom nejen tlumí vlny, ale také stabilizují pobřežní půdu a zachycují sedimenty, což pomáhá pobřeží odolávat stoupající hladině moře.

Pohlcovače uhlíku

Mangrovy patří také mezi nejúčinnější přírodní zásobníky uhlíku. Studie z roku 2025 odhaduje, že obnova asi 1,1 milionu hektarů mangrovových lesů by mohla z atmosféry odstranit přibližně 0,93 gigatuny oxidu uhličitého – téměř trojnásobek ročních emisí všech automobilů ve Spojených státech. Náklady na takovou obnovu by činily asi 10,7 miliardy dolarů, což je vzhledem k přínosům relativně nízká investice.

Vědci ve studii publikované v časopise PNAS zkoumali, jak by mangrovy fungovaly spolu s pobřežními hrázemi a dalšími protipovodňovými stavbami. Pomocí satelitních dat identifikovali místa vhodná pro jejich obnovu a propojili je s modely povodňového rizika, klimatickými scénáři i demografickým vývojem.

Kombinace mangrovů a hrází by mohla ročně ušetřit 800 milionů dolarů na škodách způsobených záplavami a ochránit asi 140 000 lidí. Největší přínos by měla v jihovýchodní Asii (270 milionů dolarů ročně a ochrana 70 000 lidí) a v západní Africe (221 milionů dolarů a 38 000 lidí). Na úrovni států by nejvíce získaly Nigérie, Indie a Indonésie, zatímco v USA především Florida a Louisiana.

Mizející mangrovy

Navzdory svému významu mangrovové ekosystémy rychle ubývají. Podle hodnocení z roku 2024 je více než polovina světových mangrovů ohrožena kolapsem do roku 2050, hlavně kvůli přeměně pobřeží na zemědělství nebo akvakultury, například farmy na chov krevet.

Jejich obnova navíc není jednoduchá – až 80 % projektů selže, často kvůli nevhodnému výběru místa nebo druhů stromů. Klíčové je také zapojení místních komunit a ekonomické tlaky, protože pobřežní pozemky mají vysokou hodnotu pro průmysl či turistickou výstavbu.

Přesto se stále více vědců shoduje, že zdravé pásy mangrovů mohou být jedním z nejúčinnějších způsobů, jak chránit pobřeží v době klimatické změny.