gastronomie

Hmyz patří do jídelníčku ve více než sto zemích a v posledních letech si získává oblibu i v Česku. (foto: Unsplash, Jeremy Bezanger, CC0)

Pasažéři v první třídě mají k dispozici profesionální servis, včetně porcelánového nádobí. Zadarmo to však není.

Japonci znají cvrčky a kobylky, stále více se ale prodávají i bourci nebo třeba pavouci.

Čtyři barvy pepře? Jde o bobulky ze stejné rostliny, ale v různé fázi zralosti.

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Mikrobiologická kultura známá jako kombucha k nám dorazila z Asie, kde ji využívají už dva tisíce let.

Lodě sehrály v rozvoji Malajsie klíčovou roli a dodnes nabízejí nejpříhodnější formu dopravy. (foto: Tomáš Kubuš)

Ulice pro gurmány

Hongkong, Čína | oceněných restaurací: 70

Hongkong se v Michelinově průvodci objevil už v roce 2009, a stal se tak jedním z prvních asijských měst na jeho stránkách. Loni tam působilo 70 oceněných restaurací a vrcholné tři hvězdy získalo sedm z nich. Uznání si vysloužily mimo jiné za mistrné mísení tradiční kultury s moderními postupy a trendy. Vedle klasického restauračního života navíc průvodce oceňuje také hongkongský street food: Doporučuje rovnou 30 podniků, jejichž jídlo se sice prodává na ulici, ale zároveň splňuje vysoké kulinářské standardy. (foto: Shutterstock)

Hmyz nabízí z výživového hlediska nutričně-efektivní zdroj bílkovin, zrovna tak jako maso. A více bílkovin než třeba sója.

Základem pro neobvyklou chuť jsou kuličky černého pepře, které cukrář nejprve opraží, poté rozdrtí a nakonec zapracuje do zmrzliny.

Je libo býčí penis?

„O tom, zda považujeme konkrétní jídlo za pochoutku, nebo za nepoživatelnou nechutnost nerozhoduje jeho chuť, ale kulturní prostředí, z něhož pocházíme“, říká Dr. Samuel West – zakladatel muzea nejnechutnějších jídel ze švédského Malmö.

Dvojice dam v Jihoafrické republice prodává u cesty biltog. Na rozdíl od českého hovězího dostanete nejspíše gazelu nebo antilopu.

Úspěch Domácí kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové tkvěl v jednoduchosti receptů a dostupnosti ingrediencí.