historie

Pacient – hlava otevřená

Léčba: spočívala v proražení díry do lebky, aby zlí duchové mohli ven
Choroby: skutečné duševní nemoci, ale také migrény

Udělat pacientovi díru do hlavy a očekávat, že se „únikovým kanálem“ dostanou pryč zlí duchové? Tuto někdejší běžnou metodu medicína již dávno překonala, kdysi se však lékařské zákroky pohybovaly převážně v oblasti mystiky a nadpřirozena. Za původce duševních chorob považovali lidé démony a zlé duchy, kteří měli výše popsaným způsobem opustit pacientovu lebku. Podle některých pramenů lze usuzovat, že se tak léčilo nejen skutečné šílenství, ale i migrény nebo epileptické záchvaty. 

Tzv. trepanace představuje jednu z nejstarších chirurgických procedur a naši předci k ní přistupovali už před 12 tisíci let – ještě před používáním kovových nástrojů. Později na techniku navázal ve starém Řecku Hippokrates a v Římě Galén. Zmíněná metoda musela mnoho pacientů poslat na onen svět, ale velké množství jich kupodivu přežilo – podotýkáme, že bez anestetik! Prý jen bylo důležité – v případě, že lebka praskla – nemačkat hlavu operovaného příliš silně. Galén k tomu dodává: „…jinak pacient okamžitě ztratí vědomí a přestane se hýbat.“ Každý nějak začíná, a také anatomie a chirurgie se zpočátku odvíjely právě od takto banálních poznatků.

Petrozavodsk (foto: ITAR-TASS, Profimedia)