JAXA

Euclid: Po stopách temné hmoty

V roce 2023 se vydá do kosmu evropská mise Euclid, s cílem měřit trojrozměrné rozložení hmoty ve dvou miliardách galaxií. Měla by studovat i temnou hmotu spojenou s danými hvězdnými ostrovy, stejně jako vliv temné energie. Zmíněné dvě složky tvoří přes 95 % hmoty a energie vesmíru, zatímco na běžnou známou látku připadá jen zbývající nepatrná část. Družice se usadí v libračním centru L2 soustavy Slunce–Země. Z paprsků, které odrazí její zrcadlo o průměru 120 cm, pak budou čerpat informace dva hlavní vědecké přístroje: kamera pro viditelné spektrum a spektrometr pro infračervenou oblast. (ilustrace: ESA/ATG medialab, CC0)

VentureStar: Legendu nenahradil

Jednostupňový dopravní prostředek Venture­Star měl startovat vertikálně jako raketa a po vyložení nákladu přistávat horizontálně jako vztlakové těleso. Uvažovalo se o něm coby o nástupci strojů Space Shuttle, ovšem mnohem modernějším a bezpečnějším. Stroj o výšce 38,7 m a hmotnosti 1 000 tun by do kosmu zvládl vynést až 20tunový náklad a měl fungovat jak v automatickém režimu, tak při letech s posádkou. Po neúspěchu při vývoji zmenšeného technologického demonstrátoru X-33 bylo ovšem financování v roce 2001 zastaveno. (foto: NASA, CC0)

S odhadovanou cenou 3 271 miliard představuje ISS nejdražší kdy uskutečněný projekt lidstva.

„Průlet byl z hlediska vesmírného plavidla bezchybný a je neuvěřitelné konečně spatřit naši cílovou planetu,“ řekla po blízkém průletu sondy BepiColombo Elsa Montagnonová z řídícího střediska mise.

Úkaz vzniklý po startu japonské rakety Epsilon připomínal polární záři, jeho barvu zřejmě způsobil lom světla.

Phobos (vlevo) a Deimos (vpravo)

Japonské vesmírné agentuře JAXA se povedla i závěrečná část mise Hajabusa 2, a to dopravit nasbírané vzorky asteroidu Ryugu na Zemi.

Sonda MMX u svého cíle

Slunci vstříc: Solar Orbiter

Start evropského Solar Orbiteru o hmotnosti 1 800 kg pomocí rakety Atlas V se plánuje na 5. února 2020. Předpokládá se, že automat prolétne v těsné blízkosti Slunce celkem třináctkrát, přičemž bude čelit teplotám přes 500 °C. Ke hvězdě se dostane až na vzdálenost 42 milionů kilometrů a před přehřátím ho ochrání titanový štít z několika vrstev. Astronomové se těší především na první blízké pohledy na sluneční póly. Sonda bude například studovat vlastnosti slunečního větru či magnetického pole a pořizovat detailní snímky jevů na naší stálici. Solar Orbiter uskuteční i některá společná pozorování s americkým průzkumníkem Parker Solar Probe.

Vizualizace stanice Gateway představená v březnu 2019.

Sonda Hajabusa při odběru vzorků na Ryugu

Vizualizace Roveru-1A a Roveru-1B na povrchu asteroidu Ryugu.