Krátery a lávová pole: Sonda BepiColombo poslala své první fotky Merkuru

05.10.2021 - Zuzana Rychlá a ČTK

Evropsko-japonská sonda BepiColombo pořídila své první snímky Merkuru. Fotografie zachycují lávová pole i impozantní krátery

<p><em>„Průlet byl z hlediska vesmírného plavidla bezchybný a je neuvěřitelné konečně spatřit naši cílovou planetu,“</em> řekla po blízkém průletu sondy BepiColombo <strong>Elsa Montagnonová</strong> z řídícího střediska mise.</p>

„Průlet byl z hlediska vesmírného plavidla bezchybný a je neuvěřitelné konečně spatřit naši cílovou planetu,“ řekla po blízkém průletu sondy BepiColombo Elsa Montagnonová z řídícího střediska mise.


Reklama

Evropsko-japonská sonda BepiColombo zaslala na Zemi své první fotografie planety Merkur, okolo které v pátek proletěla ve vzdálenosti méně než 200 kilometrů. Sonda míří na oběžnou dráhu Merkuru, na kterou vypustí dvě sondy, jednu od Evropské kosmické agentury (ESA) a druhou vyvinutou japonskou vesmírnou agenturou JAXA. Na oběžnou dráhu Merkuru má sonda BepiColombo dorazit v roce 2025.

Podle ESA je na fotografiích zachycena severní a část jižní polokoule nejmenší planety sluneční soustavy. Jsou na ní vidět pro Merkur charakteristické kulaté prohlubně včetně 166 kilometrů širokého Lermotovova kráteru. Jeden ze snímků zachytil kráter pojmenovaný po českém hudebním skladateli Bedřichu Smetanovi. Celkem ESA zveřejnila čtyři snímky, které byly pořízeny ze vzdálenosti 1 183 km, 1 410 km, 2 418 km a 2 687 km od povrchu Merkuru.

Vlevo lávové pole Sihtu Planitia a 166 kilometrů velký kráter Lermontov na severní polokouli Merkuru. Vpravo část jižní polokoule Merkuru zachycuje největším (částečně zakrytý) kráter Haydn s průměrem 251 km.(foto: ESA/BepiColombo/MTM, CC BY-SA 3.0 IGO)

BepiColombo bude zkoumat řadu aspektů Merkuru, od jeho povrchu po jádro planety, které je podle vědců zřejmě tekuté, podobně jako má Země. Obě planety proto mají jako jediné ve sluneční soustavě magnetické pole. Odborníci by nicméně očekávali, že jádro Merkuru bude vzhledem k velikosti planety již vystydlé a ztvrdlé. Chtějí proto zjistit, jak je možné, že tomu tak není.

Vpravo východ slunce nad zlomem Astrolabe Rupes, zachycený ze vzdálenosti 1 183 km od povrchu planety, vlevo 342 kilometry velký kráter Raphael ze vzdálenosti 1 410 kilometrů. (foto: ESA/BepiColombo/MTM, CC BY-SA 3.0 IGO)

Cesta na oběžnou dráhu Merkuru je velice složitá kvůli obrovské gravitační síle blízkého Slunce. K nejmenší planetě sluneční soustavy proto dosud vyrazila jen hrstka sond, přičemž oběžné dráhy dosáhla pouze jedna, a to sonda MESSENGER, jež obíhala Merkur od roku 2011 do roku 2015.

BepiColombo obletí Merkur na své cestě ještě pětkrát, jednou již přitom sonda proletěla kolem Země a dvakrát kolem Venuše. Při každém přiblížení k planetě plavidlo ztratí část své rychlosti a upraví dráhu letu. Orbitu Merkuru má podle plánu dosáhnout v prosinci 2025, ze Země přitom odstartovala v roce 2018.

TIP: Merkur: Jaká tajemství nejmenší planety objevila sonda Messenger?

Název mise ESA a JAXA je odvozen od jména italského vědce Giuseppeho „Bepiho“ Colomba, který pomáhal s návrhem cesty k Merkuru s využitím gravitačního pole dalších planet. Pomocí této metody se pak k nejmenší planetě sluneční soustavy dostala v roce 1974 jako první sonda Mariner 10 americké agentury NASA. Ta okolo Merkuru třikrát proletěla a pořídila jeho první fotky ze vzdálenosti jen několika stovek kilometrů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Inspektor Izraelského památkového úřadu s objeveným mečem.

Věda

Tropické cyklóny dostávaly jména už před několika staletími. Bouře byly tehdy pojmenovávány podle míst, kde působily velké škody nebo podle svatých.

Zajímavosti

Koncept lunární motorky Tardigrade.

Vesmír

Všemi barvami hrající kopce Aktau v NP Altyn-Emel jsou tvořeny měkkými sedimenty

Příroda
Historie

U Tannenbergu Rusové ztratily desetitisíce mužů, ale tisk bitvu označil za pouhý lokální neúspěch.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907