každodennost

Z hotelu rovnou na císařský stůl

Řízek

Podle legendy to byl vojenský velitel Josef Václav Radecký z Radče, kdo v osobním hlášení ze svých cest doporučil samotnému císaři Františku Josefovi I. delikatesu, kterou prostě musí vyzkoušet! Dnes řízek známe všichni, tehdy se ale toto jídlo jmenovalo vznešeněji: cotoletta alla milanese – milánská kotleta, a vojevůdce ji prý ochutnal ve vyhlášeném hotelu Danieli. Jednalo se o kus masa obalený ve směsi strouhanky a parmazánu a usmažený. Císařský kuchař ale neměl tradiční italský sýr a nevěděl, jak ho rychle sehnat, a proto jeho nevšední chuť nahradil kvalitnějším naklepaným masem, moukou, vejcem a nám už dobře známý trojobal osmažil na domácím přepuštěném másle. A vynalezl tak vídeňský řízek, dnes tradičně servírovaný s bramborovým salátem! (foto: Pixabay, Reinhard Thrainer, CC0)

Německé nacistické jednotky vjíždějící 15. března 1939 do Brna, ve kterém žilo v té době přes 50 000 Němců.

S domestikací lišek experimentovali ruští vědci v roce 1959 v Novosibirsku – krotké exempláře se jim podařilo ochočit – dalším generacím se následně změnila barva srsti a zkrátil se jim čenich.

Rakouský císař František Josef I. byl šetrný muž a nijak se tím netajil, naopak!

I děti žily v harému – chlapci až do svých dvanácti let.

Interiér londýnské kavárny na přelomu 18. a 19. století. Ženská petice proti pití kávy vylíčila kafaře jako neschopné impotenty.

Mnohonásobný otec Leopold II. (1747–1792) uděloval svým sestrám rady, jak mají pečovat o děti.  Chlapci měli prosadit svůj názor, dívky byly vedeny k mlčenlivosti, píli a skromnosti.

České slovo „paraple“ vychází z francouzského „parapluie“ – přičemž „pluie“ ve francouzštině značí „déšť“. Římané zase používali slovo „ombrellone“, z čehož vzniklo i anglické „umbrella“ – „ombre“ původně znamená „stín“.

Římská svatba

Základem středověkého jídla byl chléb

Kaše nesměla chybět, byla totiž symbolem hojnosti.