moře

Plejtvákovec šedý dosahuje délky 12-15 metrů, přičemž zaznamenané maximum je 15,5 metru. Hmotnost se pohybuje v průměru mezi 25 a 28 tunami, maximum je 40 tun.

23. 09. 2020

Nejčtenejší


Korálové útesy kolem ostrovů, které nejsou zamořeny krysami, jsou až o 50 % bohatší na život

21. 09. 2020

Žralok velrybí je největším žijícím obratlovcem, jenž nepatří mezi savce. Největší známý jedinec měl délku 12,65 metru a hmotnost 21,5 tuny. Přitom se zdá, že teoreticky by mohli být dospělí samci ještě mnohem větší.

12. 09. 2020

Leniví obři

Na rozdíl od svých suchozemských příbuzných mají mořské želvy četné adaptace pro dlouhý pobyt pod hladinou – například solné žlázy v lebce, hmotnostně redukovaný krunýř a samozřejmě končetiny přeměněné v ploutve. Dělí se do dvou skupin – na kožatkovité a karetovité. Zatímco kožatkovité zahrnují jen jeden druh, kterým je kožatka velká (Dermochelys coriacea), karet známe přinejmenším šest druhů. Kožatka s hmotností až 916 kilogramů je zároveň největší současnou želvou světa. Mořské želvy se relativně pomalu rozmnožují a některým druhům dnes bohužel hrozí vyhynutí.

Největší mořskou želvou všech dob byl zřejmě severoamerický křídový rod Archelon s délkou těla až 4 metry a hmotností kolem 2,2 tuny. Kareta obrovská (Chelonia mydas) běžně dorůstá hmotnosti 200 kilogramů a může se dožít kolem 80 let

05. 09. 2020


Reklama

Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata) není o moc větší než golfový míček, ale její jed je dost silný na to, aby usmrtil člověka.

02. 09. 2020

Jezera na Titanu se strmými břehy.

29. 08. 2020

Samci vlnožila užovkového (Laticauda colubrina) dorůstají délky kolem jednoho metru; samičky jsou až o půl metru delší.

22. 08. 2020

Pyskoun korunkatý (Lachnolaimus maximus) umí „vidět kůží“ a zaznamenat změny v barevnosti svého okolí. Z perlově bílé na skvrnitě hnědou nebo červenou se přebarví během milisekund.

17. 07. 2020

Strašek paví (Odontodactylus scyllarus) je zřejmě nejznámějším zástupcem straškovitých, jimž se pro jejich silné přední končetiny mezi potápěči přezdívá „drtiči palců“.

29. 06. 2020

Potápění v „medúzové polívce“, mezi množství různých druhů medúz, z nichž některé dosahovaly velikosti našich hlav.

19. 06. 2020

Reklama

Mořští andělé patří do početné skupiny mořských slimáků. Svá „křídla“ využívají k plavání – mezi vědci ale nepanuje shoda, zda je využívají jako křídla, nebo spíše jako pádla. Na svou velikost (největší druhy dorůstají 5 centimetrů) dokážou vyvinout pozoruhodnou rychlost okolo 10 cm/s. Živí se takřka výhradně „mořskými motýly“.

09. 06. 2020

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

01. 06. 2020

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.

25. 05. 2020

V množství chapadel má chobotnice své oblíbence, které používá přednostně. Podobně jako lidé dávají při náročnější manipulaci přednost levé nebo pravé ruce.

20. 05. 2020

Kelpové lesy jsou zásadním útočištěm pro menší i větší formy mořského života

11. 05. 2020

Jeden ze Západofríských ostrovů Ameland. Za odlivu je možné k němu dojít suchou nohou z pět kilometrů vzdáleného pobřeží Waddenzee.

05. 04. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907