moře

Dospělý jedinec sépie Metasepia pfefferi. V ohrožení nejen mění své zbarvení, ale navíc mává svými výrazně zbarvenými chapadly. (foto: Wikimedia Commons, Jenny Huang, CC BY 2.0)

Hvězdice, které se říká trnová koruna (Acanthaster planci) se živí korály a je pro ně nebezpečným nepřítelem. Patří mezi největší hvězdice a velmi vysoký jejich počet jejich ramen, jichž bývá 14 až 18. (foto: Shutterstock)

Azurové okno bylo dříve k vidění v zálivu Dwejra poblíž takzvané Houbové skály a laguny nazývané Vnitřní moře nebo také Qawra. Objevilo se v mnoha filmových záběrech, mimo jiné například ve filmech Souboj Titánů (1981) a Hrabě Monte Cristo (2002). (foto: Shutterstock)

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Žahavý talíř 

Nejdelším dnes žijícím živočichem kupodivu není žádná z velryb, ale medúza známá jako talířovka obrovská (Cyanea capillata). Tento mořský žahavec se vyskytuje především v chladných vodách Severního ledového oceánu, Atlantiku a Pacifiku a jeho systematická příslušnost a množství druhů či poddruhů je stále předmětem sporů. Ačkoliv klobouky talířovek běžně nepřesahují průměr zhruba 50 centimetrů, u rekordního exempláře, zaznamenaného roku 1865 na východě Spojených států, naměřil slavný přírodovědec Luis Agassiz mnohem větší rozměry. Talíř vyplaveného obra měřil v průměru 2,3 metru a celková délka živočicha údajně přesahovala 36,6 metru. Délkou tak o několik metrů překonává i největšího kytovce plejtváka obrovského.

Ještě delší než talířovka obrovská měla údajně být pásnice pásmovka velká (Lineus longissimus), dravý bezobratlý živočich s velmi dlouhým elastickým tělem, jenž obývá především evropské pobřeží Atlantiku. Nepotvrzené údaje hovoří až o délce kolem 55 metrů, reálnější jsou však odhady zhruba třicetimetrových pásmovek. (foto: Shutterstock)

Čtvercové vlny u Velrybího majáku na ostrově Île de Ré v Biskajském zálivu. (foto: Wikimedia Commons, Michel Griffon, CC BY 3.0) 

Kapustňáci mají floridskou oblast Crystal River velmi rádi a v sezoně sem připlouvají po stovkách. Někteří z nich jsou i stálými obyvateli tohoto vodního bludiště. (foto: Shutterstock)

Tady si tučňáci uzdičkoví lebedí – jejich výstupu na souš v tomto případě nestojí v cestě žádné krkolomné skály, místo toho jen pozvolný svah oblázkovo-písčité pláže.

Kladivo na manévrování

Kladivounovití | mírné až tropické vody oceánů

Do čeledi kladivounovitých patří devět druhů žraloků, které spojuje specifický tvar hlavy. Zvláštní prvek těmto predátorům nadělila evoluce: Díky lebce v podobě kladiva lépe plavou i manévrují. Oči umístěné na okrajích hlavy jim zase zajišťují lepší panoramatický rozhled. 

<p>Fantastický podmořský svět u korálového útesu</p>

Ropušnice fialová (Rhinopias frondosa) dorůstá velikosti kolem 20 cm. Na světlém pozadí září jako výstražný kužel, ale ve svém loveckém regionu dokonale splývá se dnem, řasami a korály. (foto: Shutterstock)

Thalassotitan atrox řádil v oceánu v oblasti dnešního Maroka. (ilustrace: University of Bath, Andrey Atuchin, CC BY 4.0)

Z čelního pohledu je velmi dobře patrný neobvyklý tvar žraločího rypce. (foto: © Martin Procházka, se souhlasem k publikování)

Kareta obrovská (Chelonia mydas) pojídá medúzu, kterou si zároveň přidržuje ploutvemi. (foto: Shutterstock)

Kruh života 

Javier Murcia | Chování  | 2. místo

Útok zachycený na snímku předvídal Javier Murcia dlouho před tím, než k němu došlo. Všiml si totiž zřejmě nemocného pyskouna zelenavého, jak těžkopádně plave směrem k porostu, kde se ukrýval dravý kanic písmenkový. Samotný výpad trval doslova pouhý okamžik a predátor byl poté natolik zaměstnaný polykáním kořisti, že se k němu potápěč dostal takřka na dosah ruky. (foto: Underwater Photographer Of The Year 2022, © Javier Murcia)