moře

Terej bílý obývá převážně pobřežní vody severního Atlantiku a Tichého oceánu. Pro nás je jedním z nejlepších míst, kde jej můžeme pozorovat, malý německý ostrov Helgoland v Severním moři.

Každá z chobotnic reaguje na potápěče jinak: jedna se snaží uniknout, druhá mění barvu těla a snaží se i tvarem splynout s prostředím. (foto: N. Nashipae Y. Loxodonta)

Jak se do žaludku žraloka tygřího dostane například hrdlička? Chce to jen být ve správný čas na správném místě.

Pokud by bylo potřeba dokumentovat, že kosatky sebou umí pořádně hodit, tato fotka by rozhodně mohla posloužit jako výmluvný důkaz.

Pláž v městečku Key West se nachází v těsné blízkosti vojenské základny.

Menší krab je samicí druhu Kiwa tyleri, větší jedinec je samec.

Vodnáři (Hydrophiinae) jsou podčeledí hadů z rodu korálovcovitých. Jsou známí z mělkých tropických vod Indického a Tichého oceánu a většinou bývají k vidění v okolí korálových útesů a říčních ústí. Na snímku je vlnožil užovkový (Laticauda colubrina).

Ani letadlo, ani loď 

ekranoplán
typ: létající, vznášedlová loď | vznik: 60. léta 20. století

Ekranoplán v sobě kombinuje nejlepší vlastnosti letadla, vznášedla a lodi: Do rychlosti 80 km/h se chová jako plavidlo, při 100 km/h se díky tzv. dynamickému přízemnímu efektu „mění“ ve vodní kluzák a ve 150 km/h je z něj (mírně neohrabané) letadlo. Uvedenou technologii zdokonaloval v 60. letech Sovětský svaz, který chtěl stroj využívat v armádě: Ekranoplán se totiž díky letu ve výšce několika málo metrů nad hladinou dokázal vyhnout lodním minám, nedal se zasáhnout torpédy, nemusel se dotýkat hladiny, takže jej nezachytily sonary, a zároveň nelétal dost vysoko, aby jej detekovaly radary. Řada technických zádrhelů a komplikací však jeho plné nasazení znemožnila.

Nesmrtelný silák

USS Constitution představuje skutečný unikát: Třístěžňová fregata je totiž originál. Na vlnách se plaví od roku 1797 a kromě britské HMS Victory (která se však několik let rekonstruovala) jde o nejstarší a nejdéle sloužící válečnou loď světa. Vznikla v bostonské loděnici podle návrhu konstruktéra Joshuy Humphreyse a největší úspěch slavila roku 1812, kdy porazila pět anglických plavidel. Vysloužila si tak přezdívku Old Ironside, v překladu „lamželezo“. Od roku 1907 funguje v Bostonu jako muzejní loď s prohlídkami pro veřejnost.

Keporkaci jsou až 16 metrů dlouzí a jejich hmotnost dosahuje cca 30 tun. Každoročně se vydávají na cesty, které měří až 25 000 kilometrů. Na snímku je matka s mládětem. (zdroj Shutterstock)

Plochá potrava žraloků

Platýs obecný (Hippoglossus hippoglossus) známý také jako halibut atlantický je největší ze skupiny tzv. zploštělých ryb. Obvykle se vyskytuje blízko kamenitého nebo písčitého dna v hloubce 50 až 2 000 metrů. Patří k největším mořským rybám vůbec, jeho délka může dosáhnout téměř pěti metrů a hmotnost nejmasivnějších jedinců přesahuje i tři stovky kilogramů. Jejich hlavní ohrožení spočívá ve skutečnosti, že se rozmnožují až ve stáří 10–14 let, což znamená, že velké procento halibutů se ani nedožije reprodukčního věku. Přirozenými predátory platýsů obecných jsou také ploutvonožci a žraloci. Obliba této ryby v kulinářství ji v jejím přirozeném výskytu sice ohrožuje, zároveň ale vedla k zavedení kontrolovaných chovů.

V roce 1996 zařadil Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) tento druh do kategorie ohrožených a zapsal jej také na Červenou listinu ohrožených druhů. V roce 2010 se pak platýs obecný dostal také na Červenou listinu mořské stravy Greenpeace International.

Kreveta císařská (Periclimenes imperator) do značné míry splývá se svým hostitelem, mořskou okurkou. Díky tomu je na zde poměrně dobře chráněná.

Obrovské velryby jižní se živí drobnými korýši a larvami, které filtruje přes kostice. Většinou se při hledání potravy potápí jen do hloubky 10–20 metrů a často jsou tak k vidění na mořské hladině.

Tulení matky něžně dbají o blaho svých potomků. Zároveň jsou však připravené kdykoli zasáhnout proti nevítanému návštěvníkovi.