moře

Jeden ze Západofríských ostrovů Ameland. Za odlivu je možné k němu dojít suchou nohou z pět kilometrů vzdáleného pobřeží Waddenzee.

05. 04. 2020

Nejčtenejší


Na portugalském pobřeží si neandertálci užívali darů moře stejně, jako dávní lidé.

31. 03. 2020

Dospělí jedinci sasanky Nematostella vectensis i s vajíčky. V některých oblastech ovšem tento druh spoléhá výhradně na nepohlavní rozmnožování.

28. 03. 2020

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

22. 01. 2020


Reklama

Škála teplot je podstatně širší na souši než ve vodě. V prostředích od třeskutých mrazů na vrcholcích Himálaje po polední výheň pouští měl život pestré podmínky pro svůj rozkvět. Na záběru je pouštní oáza v Maroku

01. 01. 2020

Kanic karibský (Dermatolepis inermis) u korálového útesu. Také pro tento druh ryb by bylo možné využít metodu sčítání pomocí analýzy hluku vydávaného při tření.

28. 12. 2019

V období páření mají neuvěřitelné akrobatické kousky samců pravděpodobně ohromit samičky a odradit konkurenci.

25. 12. 2019

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

07. 12. 2019

Tuleni kuželozubí (Halichoerus grypus) se vyhřívají se na skaliscích obnažených odlivem.

23. 11. 2019

Dospělá kareta obecná (Caretta caretta) dorůstá bezmála jednoho metru a běžně váží více než sto kilogramů.

20. 11. 2019

Reklama

Delfíni si s potenciálně nebezpečným úlovkem dokážou velmi zdatně poradit

09. 11. 2019

Idylicky průzračná voda jezera, které je podle objemu vody desátým největším jezerem světa.

26. 08. 2019

Ani letadlo, ani loď 

ekranoplán
typ:
létající, vznášedlová loď | vznik: 60. léta 20. století

Ekranoplán v sobě kombinuje nejlepší vlastnosti letadla, vznášedla a lodi: Do rychlosti 80 km/h se chová jako plavidlo, při 100 km/h se díky tzv. dynamickému přízemnímu efektu „mění“ ve vodní kluzák a ve 150 km/h je z něj (mírně neohrabané) letadlo. Uvedenou technologii zdokonaloval v 60. letech Sovětský svaz, který chtěl stroj využívat v armádě: Ekranoplán se totiž díky letu ve výšce několika málo metrů nad hladinou dokázal vyhnout lodním minám, nedal se zasáhnout torpédy, nemusel se dotýkat hladiny, takže jej nezachytily sonary, a zároveň nelétal dost vysoko, aby jej detekovaly radary. Řada technických zádrhelů a komplikací však jeho plné nasazení znemožnila.

27. 07. 2019

Tato rybka je jediným známým obratlovcem, jehož krev není červená.

01. 07. 2019

Do větších hloubek žraloci směřují kvůli různým teplotám a rovněž se snaží ukrýt před intenzivním měsíčním světlem.

14. 06. 2019

Neobvyklé chování, které bylo zaznamenáno u hodujících žraloků v jihoafrickém zálivu False Bay. Čtyři a půl metru dlouhý žralok odkousává dvacetikilové sousto aniž by si chránil oči protektivní okulární rotací.

07. 06. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907