moře

Pyskoun korunkatý (Lachnolaimus maximus) umí „vidět kůží“ a zaznamenat změny v barevnosti svého okolí. Z perlově bílé na skvrnitě hnědou nebo červenou se přebarví během milisekund.

17. 07. 2020

Nejčtenejší


Strašek paví (Odontodactylus scyllarus) je zřejmě nejznámějším zástupcem straškovitých, jimž se pro jejich silné přední končetiny mezi potápěči přezdívá „drtiči palců“.

29. 06. 2020

Potápění v „medúzové polívce“, mezi množství různých druhů medúz, z nichž některé dosahovaly velikosti našich hlav.

19. 06. 2020

Mořští andělé patří do početné skupiny mořských slimáků. Svá „křídla“ využívají k plavání – mezi vědci ale nepanuje shoda, zda je využívají jako křídla, nebo spíše jako pádla. Na svou velikost (největší druhy dorůstají 5 centimetrů) dokážou vyvinout pozoruhodnou rychlost okolo 10 cm/s. Živí se takřka výhradně „mořskými motýly“.

09. 06. 2020


Reklama

Tučňák císařský (535 m)

Zástupce ptačí říše si obvykle s ponorem do velkých hloubek nespojujeme, přesto i mezi nimi najdeme skutečného mistra. Je jím tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), obyvatel ledové Antarktidy a největší ze všech současných tučňáků. Kromě skvělého přizpůsobení mrazu disponuje také hydrodynamickým tvarem těla a předními končetinami přeměněnými na účinná pádla, která z něj činí skvělého plavce i potápěče. Tučňáci se při lovu potravy v podobě ryb, korýšů a hlavonožců často potápí do více než stometrové hloubky. V některých případech pak provádí ponor až ke dnu mělčích moří a dostávají se tak do hloubek několika set metrů. Absolutním zaznamenaným rekordem je zatím 535 metrů, kterého dosáhla mladá samička v oblasti zvané McMurdo Sound.

S překvapivým zjištěním o nevšedních potápěčských dovednostech tučňáků přišel roku 1971 americký fyziolog Gerry Kooyman. Ten připevnil tučňákům na tělo malé zařízení, registrující hloubku ponoru. Výsledkem bylo zjištění, že tučňákům nečiní problém ponořit se do hloubek kolem 265 metrů na dobu až 18 minut.

01. 06. 2020

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.

25. 05. 2020

V množství chapadel má chobotnice své oblíbence, které používá přednostně. Podobně jako lidé dávají při náročnější manipulaci přednost levé nebo pravé ruce.

20. 05. 2020

Kelpové lesy jsou zásadním útočištěm pro menší i větší formy mořského života

11. 05. 2020

Jeden ze Západofríských ostrovů Ameland. Za odlivu je možné k němu dojít suchou nohou z pět kilometrů vzdáleného pobřeží Waddenzee.

05. 04. 2020

Na portugalském pobřeží si neandertálci užívali darů moře stejně, jako dávní lidé.

31. 03. 2020

Reklama

Dospělí jedinci sasanky Nematostella vectensis i s vajíčky. V některých oblastech ovšem tento druh spoléhá výhradně na nepohlavní rozmnožování.

28. 03. 2020

Málokdy se stává, aby člověk pod hladinou moře viděl tolik langust pohromadě. Tady jimi bylo okolí stoletého vraku doslova přecpáno

22. 01. 2020

Škála teplot je podstatně širší na souši než ve vodě. V prostředích od třeskutých mrazů na vrcholcích Himálaje po polední výheň pouští měl život pestré podmínky pro svůj rozkvět. Na záběru je pouštní oáza v Maroku

01. 01. 2020

Kanic karibský (Dermatolepis inermis) u korálového útesu. Také pro tento druh ryb by bylo možné využít metodu sčítání pomocí analýzy hluku vydávaného při tření.

28. 12. 2019

V období páření mají neuvěřitelné akrobatické kousky samců pravděpodobně ohromit samičky a odradit konkurenci.

25. 12. 2019

Hadice na mořské houbě

Hadice (Ophiuroidea) patří mezi ostnokožce (Echinodermata). Tito mořští živočichové se živí detritem a nejčastěji mají velikost kolem tří centimetrů. Existují ovšem i druhy dorůstající až 60 cm. Sexuálně dospívají ve dvou letech života a dožívají se pěti let. Můžete na ně narazit ve všech mořích světa až do hloubek šesti kilometrů. Některé druhy dokáží tolerovat i brakickou vodu. Stejně jako příbuzné hvězdice mají úžasnou schopnost regenerace.

07. 12. 2019

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907