Tvorové (ne)dávné minulosti: Bezbranný mořský obr koroun bezzubý

13.05.2019 - Zuzana Teličková

Korounům bezzubým patrně patří jedno nezáviděníhodné prvenství – lidem se je podařilo vyhubit ani ne 30 let po jejich objevení

<p>Koroun bezzubý byl největším zástupcem řádu sirén, kam patří dosud žijící dugongové a kapustňáci. Až devět metrů dlouzí korouni se nikdy úplně neponořovali pod hladinu, takže bylo snadné je ulovit.</p>

Koroun bezzubý byl největším zástupcem řádu sirén, kam patří dosud žijící dugongové a kapustňáci. Až devět metrů dlouzí korouni se nikdy úplně neponořovali pod hladinu, takže bylo snadné je ulovit.


Reklama

Koroun bezzubý (Hydrodamalis gigas), nazývaný také Stellerova mořská kráva, byl kdysi hojným savcem obývajícím vody Tichého oceánu. Tento až devět metrů dlouhý býložravec se nikdy úplně neponořoval pod hladinu. Většinu času trávil konzumací mořských chaluh poblíž pobřeží, takže bylo snadné jej spatřit a ulovit. Krotkého bezzubého obra, jenž byl největším zástupcem řádu sirén, pak muselo na břeh vytáhnout několik desítek lidí. Právě takový lov osud korounů zpečetil...

Pro maso a kožešiny

Korouny bezzubé objevila v roce 1741 na Komandorských ostrovech ruská expedice Vituse Beringa, jež tu ztroskotala. Korouoni se pásli ve studených, mělkých vodách, takže člen výpravy Georg Steller, německý přírodovědec a lékař žijící v Rusku, je mohl docela snadno studovat.

Desetitunové ochechule, jak se sirénám někdy říká, se daly snadno ulovit harpunou a představovaly výborný zdroj masa. Také jejich silná, pevná kůže připomínající kůru stromů, se skvěle hodila na výrobu nejrůznějších předmětů a opravy lodí. Ostrov se proto stal oblíbenou zastávkou pro ruské lovce kožešin, kteří korouny nemilosrdně vybíjeli.

Nezáviděníhodný rekord

Podle některých výpočtů žilo na Beringově ostrově, jak se místo ztroskotání dnes nazývá, původně více než 2 000 korounů. Do roku 1768 ovšem všichni vyhynuli, a to včetně jedinců, kteří pravděpodobně přežívali na Aleutských ostrovech. Kromě lovu samotných korounů byl druhou hlavní příčinou jejich vyhynutí lov mořských vyder.

Úbytek těchto živočichů měl na svědomí přemnožení mořských ježovek, jimiž se vydry živí, a tím i zánik prostředí vhodného pro růst určitého druhu chaluh. Korouni proto trpěli nedostatkem potravy. Podle výpočtů některých biologů však klesající počet vyder pouze urychlil nevyhnutelné – k vyhubení mořských krav by totiž samotný lov úplně stačil. Tomuto druhu se tak nikoli jeho vlastní zásluhou podařilo vytvořit rekord – vyhynul ani ne 30 let po svém objevení.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Pinterest

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Vesmír

Udržování podmořských ropovodů s využitím lidské síly stojí víc než dva miliony korun za jediný den. V blízké budoucnosti by je však mohly značně urychlit a zlevnit autonomní drony.

Zajímavosti

Finští vojáci přeházejí sovětskou hranici poblíž Tohmajärvi v létě 1941. Helsinky deklarovali svoji účast ve válce jako obrannou.

Válka

Jednáte pomalu!

freska Ježíše
kde: Španělsko | kdy: 2012

Freska Ecce homo, kterou v kostelíku nedaleko španělské Zaragozy před více než sto lety vytvořil Elías García Martínez, postupně „opadávala“ vinou vlhkosti. Ministerstvo kultury ji sice hodlalo nechat zrestaurovat, ale v porovnání s tamní důchodkyní Cecilií Giménezovou jednalo příliš pomalu: Vitální osmdesátnice vzala dílo do vlastních rukou a pohřbila historickou malbu pod nánosy nové barvy. Výsledek jejího snažení připomíná mazanici malého dítěte, které si hraje s pastelkami. Památku sice původně čekala oprava, ale z poničeného Ježíše se stala internetová senzace a do města kvůli němu proudí davy turistů – takže zatím zůstává ve zbídačeném stavu.

Revue
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907