Tvorové (ne)dávné minulosti: Pes bojovný - bezelstný lupič z Falkland

08.09.2018 - Zuzana Teličková

Když Charles Darwin popsal psa žijícího na Falklandských ostrovech v Atlantiku, patřila tato šelma již k vyhynulým druhům. Darwin se s ní však na svých cestách v roce 1833 ještě stačil osobně setkat a přisoudil jí latinský název Canis antarcticus - tedy pes bojovný

<p>Psa bojovného dnes můžete obdivovat pouze na ilustracích a v podobě jedenácti vycpaných exemplářů. Pes bojovný kdysi žil na Falklandech – 480 km daleko od nejbližší pevniny</p>

Psa bojovného dnes můžete obdivovat pouze na ilustracích a v podobě jedenácti vycpaných exemplářů. Pes bojovný kdysi žil na Falklandech – 480 km daleko od nejbližší pevniny


Reklama

Vědci se o původu psa bojovného dlouho dohadovali. Zdál se být příbuzný se psem domácím, kojotem prérijním, ale i s jihoamerickými druhy psů.

Krotcí zloději

Pes bojovný byl velký asi jako kojot, ale mnohem statnější, zbarvení měl od žlutohnědého (podobně jako vlk evropský) po načervenalé (skoro jako liška) a čumákem připomínal vlka obecného. Špička jeho ocasu měla bílé zabarvení. Živil se pravděpodobně ptactvem, larvami a hmyzem.

Důvodem, proč začalo psů bojovných ubývat, byl jednak neopodstatněný strach farmářů, kteří ve snaze ochránit ovce vypalovali křoviska sloužící psům jako útočiště a kladli otrávené návnady, a také lov psů na kožešinu. Ten byl velmi snadný, protože psi bojovní neměli strach z lidí a rádi se nechali nalákat na kus masa. Darwin popisuje případy, kdy sami bez obav vešli k lidem do stanu, aby tam uloupili nějaké jídlo. Na svou krotkost nakonec doplatil, podobně jako například blboun nejapný.

Příbuzní z Jižní Ameriky

Když šelma vyhynula, přišly ostrovy o jediného původního savce – žádní jiní zástupci této třídy, dokonce ani hlodavci, totiž Falklandy neobývali. Vzdálenost ostrovů od pevniny, která činí 480 km, vyvolává nevyhnutelnou otázku, jak se sem psi bojovní kdysi dávno vůbec dostali. Došlo k tomu zřejmě těsně před koncem poslední doby ledové, což vylučuje možnost, že by psi byli dopraveni spolu s prvními osadníky.

TIP: Krev sající příšera Chupacabra: Pravda o tajemné krvežíznivé zrůdě

Současné výzkumy prokázaly, že nejbližším žijícím příbuzným psa bojovného je pes hřivnatý – šelma s neobvykle dlouhýma nohama žijící v lesích a bažinatých savanách na území Brazílie, Argentiny, Paraguaye, Bolívie a Peru. Posledních jedenáct vycpaných exemplářů psa bojovného můžete vidět v Londýně, Stockholmu, Bruselu a Leidenu. Naposledy byl chován v zoologické zahradě v Londýně na začátku sedmdesátých let 19. století.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: darwin-online.org.uk

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Starobylé centrum incké říše se rozkládá na ploše 13 kilometrů čtverečních, přesto se jej podařilo objevit teprve před 110 lety.

Zajímavosti

Rwandská rodina v provizorním uprchlickém táboře v Konžské demokratické republice.

Věda

Aratingové zlatočelí (Eupsittula aurea), kteří mají domov ve východní části Jižní Ameriky, dokázali spolupracovat na společném úkolu tak dobře, že předčili i krkavce nebo vrány novokaledonské.

Příroda

Šmouha od satelitu Starlink, která znehodnotila snímek Galaxie v Andromedě.

Vesmír

Velitel letky britské královské námořní námořní služby Edwin Harris Dunning během pokusu o přistání na palubě letadlové lodi Furious, se svým stíhacím letounem Sopwith Pup.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907