Když Charles Darwin popsal psa žijícího na Falklandských ostrovech v Atlantiku, patřila tato šelma již k vyhynulým druhům. Darwin se s ní však na svých cestách v roce 1833 ještě stačil osobně setkat a přisoudil jí latinský název Canis antarcticus - tedy pes bojovný
Psa bojovného dnes můžete obdivovat pouze na ilustracích a v podobě jedenácti vycpaných exemplářů. Pes bojovný kdysi žil na Falklandech – 480 km daleko od nejbližší pevniny
Vědci se o původu psa bojovného dlouho dohadovali. Zdál se být příbuzný se psem domácím, kojotem prérijním, ale i s jihoamerickými druhy psů.
Pes bojovný byl velký asi jako kojot, ale mnohem statnější, zbarvení měl od žlutohnědého (podobně jako vlk evropský) po načervenalé (skoro jako liška) a čumákem připomínal vlka obecného. Špička jeho ocasu měla bílé zabarvení. Živil se pravděpodobně ptactvem, larvami a hmyzem.
Důvodem, proč začalo psů bojovných ubývat, byl jednak neopodstatněný strach farmářů, kteří ve snaze ochránit ovce vypalovali křoviska sloužící psům jako útočiště a kladli otrávené návnady, a také lov psů na kožešinu. Ten byl velmi snadný, protože psi bojovní neměli strach z lidí a rádi se nechali nalákat na kus masa. Darwin popisuje případy, kdy sami bez obav vešli k lidem do stanu, aby tam uloupili nějaké jídlo. Na svou krotkost nakonec doplatil, podobně jako například blboun nejapný.
Když šelma vyhynula, přišly ostrovy o jediného původního savce – žádní jiní zástupci této třídy, dokonce ani hlodavci, totiž Falklandy neobývali. Vzdálenost ostrovů od pevniny, která činí 480 km, vyvolává nevyhnutelnou otázku, jak se sem psi bojovní kdysi dávno vůbec dostali. Došlo k tomu zřejmě těsně před koncem poslední doby ledové, což vylučuje možnost, že by psi byli dopraveni spolu s prvními osadníky.
TIP: Krev sající příšera Chupacabra: Pravda o tajemné krvežíznivé zrůdě
Současné výzkumy prokázaly, že nejbližším žijícím příbuzným psa bojovného je pes hřivnatý – šelma s neobvykle dlouhýma nohama žijící v lesích a bažinatých savanách na území Brazílie, Argentiny, Paraguaye, Bolívie a Peru. Posledních jedenáct vycpaných exemplářů psa bojovného můžete vidět v Londýně, Stockholmu, Bruselu a Leidenu. Naposledy byl chován v zoologické zahradě v Londýně na začátku sedmdesátých let 19. století.
časopis Příroda
ZajímavostiJenom přístav nestačí
Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korunObrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu.
V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu.
HistorieArthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.
CestováníSrdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.
VálkaVojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.
VesmírAguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.
