Tvorové (ne)dávné minulosti: Žádná „havaj“ pro vrány havajské

27.08.2018 - Zuzana Teličková

Vrána havajská je ve volné přírodě považována za vyhynulý druh. Poslední dva jedinci byli mimo zajetí spatřeni před 16 lety - červnu roku 2002

<p>Vráně havajské se na Havajských ostrovech říká Alala. Inteligentní pták zde byl v minulosti často chován jako domácí mazlíček.</p>

Vráně havajské se na Havajských ostrovech říká Alala. Inteligentní pták zde byl v minulosti často chován jako domácí mazlíček.


Reklama

Poslední divoce žijící mládě vrány havajské (Corvus hawaiiensis) se opeřilo v roce 1992, kdy ve volné přírodě přežívalo již jen jedenáct či dvanáct ptáků. A poslední života schopné vejce bylo sneseno roku 1996. Tolik ověřené údaje o pomalém odchodu tohoto magického pěvce z vlhkých lesíků Havajských ostrovů, které mu kdysi byly bezpečným domovem.

Změny k horšímu

Se změnou prostředí však přišel úbytek opylovačů a tím i nedostatek plodů, jimiž se vrány živily. V oblibě je neměli ani lovci prasat, protože chytří ptáci prasata varovali před jejich přítomností křikem. Svou roli sehrálo i časté střílení ptáků považovaných za škůdce, zavlečné živočišné druhy a nemoci. Na kondici vran havajských se podepsala především toxoplazmóza, ptačí malárie a neštovice přenášené komáry, kteří se dříve na Havajských ostrovech nevyskytovali. Všechny tyto okolnosti nakonec vedly k tomu, že vrány bylo možno spatřit už jen v chovných zařízeních, která se všemožně snažila o jejich reintrodukci.

Poslední zástupci druhu

Ačkoli se vrány začaly chovat v zajetí již v sedmdesátých letech minulého století, jen velmi málo mláďat vzešlo z těchto odchovů do doby, než ochránci přírody začali sbírat vejce ve volné přírodě. V letech 1993 až 1999 se podařilo z těchto vajec odchovat a do přírody vypustit celkem 27 jedinců. Zdánlivý úspěch však skončil nezdarem, když 21 vran reintrodukci nepřežilo. Zbývajících šest bylo zavčasu odchyceno, aby je nepotkal stejný osud.

TIP: Královny mělkých vod: Úchvatné potravní strategie volavek

Podobně skončil další rozsáhlý pokus z let 1993 až 2007, při němž bylo vypuštěno 90 jedinců. Vysoká úmrtnost ptáků ochránce přírody od dalších pokusů prozatím odradila a zdá se, že neschopnost vran havajských vyrovnat se se změnou prostředí odkázala již navždy tento druh na život v zajetí.

V roce 2011 byl jejich celkový počet 94, přičemž 49 jedinců žilo v Ptačím záchranném centru Keauhou, 44 jedinců obývalo voliéry Ptačího záchranného centra Maui a jeden jediný exemplář žil v zoologické zahradě v San Diegu. Aspoň na těchto místech můžete i dnes obdivovat majestátního všežravého ptáka, který nejednou překvapil chovatele svou vynalézavostí, s níž dokáže k získání potravy používat nejrůznější nástroje. 

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: U.S. Fish and Wildlife Service

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907