Tvorové (ne)dávné minulosti: Zebra v hnědém kabátu

11.02.2019 - Zuzana Teličková

V roce 1778 byl do klasifikace zařazen nový jihoafrický druh – zebra kvaga, která se od zebry stepní na první pohled lišila zbarvením těla. Hlavu a krk měla hnědobíle pruhované, trup hnědý a nohy bílé

<p>Takto zachytil zebru kvaga na své litografii z 19. století J. C. Werner.</p>

Takto zachytil zebru kvaga na své litografii z 19. století J. C. Werner.


Reklama

Během následujících let byly popsány další zebry a klasifikátoři si mnohdy nevěděli rady, zda jde o další druh, poddruh či jen barevnou variantu. Dlouho předtím, než se tento zmatek podařilo rozplést, zebra kvaga (Equus quagga quagga) zmizela z povrchu zemského.

Zčistajasna nenávratně pryč

Kvaga byla vyhlazena evropskými lovci jako výborný zdroj masa a kůže, a také místními farmáři, kteří ji vybíjeli, aby pro svůj dobytek měli dostatek pastvy. Údaje o posledním zastřeleném volně žijícím exempláři máme z konce sedmdesátých let 19. století, poslední jedinec žijící v zajetí uhynul 12. srpna roku 1883 v zoo Natura Artis Magistra v Amsterdamu. Vláda vydala zákon na ochranu tohoto druhu zebry až na konci 80. let, kdy z volně žijících stád nezbylo nic.

Kvaga byla nenávratně pryč dřív, než si vůbec kdo stačil uvědomit stav jejího ohrožení. Dnes najdeme ve světě pouze několik fotografií z londýnské zoo, pár kůží a 23 vycpaných exemplářů.

Projekt Quagga

Díky zachovaným kůžím bylo možné v roce 1984 získat kompletní DNA zebry kvaga, která se tak stala prvním vyhynulým druhem, jehož DNA byla podrobena testům. Ty ukázaly, že se nejedná o samostatný druh, ale o poddruh zebry stepní. Tento fakt povzbudil preparátora Reinholda Raua k pokusu o opětovné vyšlechtění kvagy, již by bylo možno navrátit zpět do africké přírody.

TIP: Černá s bílými, nebo bílá s černými: Jakou barvu má zebra?

Vytvořil Quagga Project a shromáždil zebry vyznačující se vyšším procentem hnědé srsti a jedince s pruhy mizejícími směrem od krku dál. Jeho cílem bylo postupně vyšlechtit zebru, která by vypadala stejně jako kvaga. Projekt stále pokračuje a zdá se být nadějný. Skutečnou kvagu do divočiny sice už nikdo nevrátí, jejího vyšlechtěného dvojníka však možná ano.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: quaggaproject.org a geheugenvannederland.nl

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907