Tvor (ne)dávné minulosti: Divoký kůň tarpan vyhynul před 130 lety

04.11.2020 - Zuzana Teličková

Tarpan se kdysi vyskytoval v celé Eurasii a Severní Americe. Známý je hlavně z Polska a Ruska, ale své jméno tarpan, které znamená prostě „divoký kůň“, získal z turkických jazyků. Jeho existenci v dávných dobách dokládají jeskynní malby objevené ve Francii a Španělsku.

<p>Jediná známá fotografie tarpana z moskevské zoo. Zvíře bylo chyceno v roce 1866 na Zagradovské stepi a do zoo v Moskvě se dostalo v květnu 1884. Samec kastrovaný ve věku tří let dorostl do výšky 133 cm v kohoutku. Zřejmě se nejednalo o čistokrevného jedince.</p>

Jediná známá fotografie tarpana z moskevské zoo. Zvíře bylo chyceno v roce 1866 na Zagradovské stepi a do zoo v Moskvě se dostalo v květnu 1884. Samec kastrovaný ve věku tří let dorostl do výšky 133 cm v kohoutku. Zřejmě se nejednalo o čistokrevného jedince.


Reklama

O přechodné domestikaci tarpanů (Equus ferus ferus) kočovnými Skyty svědčí ruční výrobky pocházející z doby okolo 3 000 let př. n. l., které byly nalezeny na jihu Ruska. Evropský divoký kůň přežíval v malých stádech na odlehlých místech střední Evropy ještě ve středověku. Postupně se však stal velkým nepřítelem farmářů, kteří se před ním snažili ochránit úrodu a ochočené klisny. 

Tarpani byli systematicky vybíjeni, a navíc přicházeli o čím dál větší plochy svého území. Jako mnoho jiných živočichů, i oni doplatili na konflikt s člověkem. Zbylí volně žijící jedinci se pravděpodobně křížili s domestikovanými koňmi. Dnes je tarpan považován za předka koně domácího.

Vzkříšení jako utopie 

Ve volné přírodě byli tarpani vyhlazeni na konci 19. století – zhruba od roku 1875 byla jejich situace již kritická a definitivní konec nadešel v roce 1890, kdy byl při odchytu nechtěně zabit poslední známý jedinec. Poslední v zajetí žijící tarpan pravděpodobně uhynul roku 1876 v ukrajinské rezervaci Askanija-Nova. Jako rok skonu posledního jedince daného druhu se však často uvádí i rok 1909, kdy v Rusku uhynul kůň označovaný též za čistokrevného tarpana. Mohlo se ale jednat i o křížence. 

TIP: Příběhy se šťastným koncem: Koně Převalského, potomci stepních stád

Tarpani byli převážně šedí, není ale vyloučeno, že se vyskytovali i v jiných barevných variantách, zejména pískové. Vědci se domnívají, že na hřbetě a nohou měli tarpani pruhy a jejich hříva byla stojatá nebo částečně poléhavá. S pokrokem vědy proběhlo několik pokusů o opětovné vyšlechtění tarpana zpětným křížením z polského konika. Výsledkem jsou sice koně podobní tarpanovi, nicméně je za divoký druh nelze považovat. Tarpan tak nadále oficiálně zůstává vyhynulým živočichem.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Křídový pták Falcatakely forsterae.

Věda

Konstantinův křest, obraz namalovaný pravděpodobně Gianfrancescem Pennim.

Historie

Stávající vesmírná smlouva zakazuje použití jaderných zbraní nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Průzkum vesmíru, Měsíce a jiných nebeských těles by měl být motivován výhradně mírovými účely.

Vesmír

 Dohodová propaganda dokázala německé zločiny v Belgii propagandisticky využít.

Válka

Pod ochranou rodiny

Vorvani obrovští (Physeter macrocephalus) oplývají vysokou inteligencí a jsou obdařeni vyvinutým sociálním cítěním. Jestliže je některý vorvaň napaden, útočník je vzápětí vystaven nemilosrdnému zásahu dalších členů rodinného klanu. Například když se do nebezpečí dostane mládě ohrožované kosatkami nebo žraloky, vyšle signál a ostatní vorvani ihned připlavou. Utvoří kolem ohroženého jedince kruh, přičemž jejich hlavy směřují dovnitř a nebezpečné ocasy jsou připraveny uštědřit útočníkům smrtelnou ránu.

Příroda

Pro Evropany byly dřevěné inuitské mapy jen primitivním suvenýrem – ony však velice účinně kopírují topografii pobřeží.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907