Ukrást kořist je mu málo: Mořský plž a jeho originální lovecká taktika

25.05.2020 - Zuzana Teličková

U některých predátorů bylo už dávno zdokumentováno chování známé jako „kleptoparazitismus“. Hodně se přičítá hyenám, ale ve skutečnosti jej uplatňují daleko víc třeba lvi. Nedávno byla zjištěna také u mořského plže

<p>Mořský plž <em>Cratena peregrina</em> běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.</p>

Mořský plž Cratena peregrina běžně žije na mořském dně ve Středozemním moři a Atlantiku u pobřeží Iberského poloostrova, Senegalu a u Kanárských ostrovů.


Reklama

Kleptoparazitismus spočívá v tom, že zvíře počká, až jiná šelma uloví nějakou kořist, od níž ji potom odežene a úlovek si ukradne. Nyní byla u mořského plže Cratena peregrina pozorována ještě vyhraněnější obdoba této taktiky, kterou vědci pojmenovali kleptopredace.

Plž Cratena peregrina se s oblibou krmí drobnými polypy, ale v zásadě se dá říct, že ve stejné míře pojídá i potravu polypů, kterou tvoří mikroskopický zooplankton. Autoři studie, která se na tohoto mořského plže zaměřila, totiž v rámci experimentu předkládali drobným plžům kolonie polypů, kteří se právě nakrmili a potom kolonie polypů „prázdných“. Ukázalo se, že C. peregrina spořádal dvojnásobek těch polypů, kteří byli sami nacpaní zooplanktonem.

TIP: Idyla krvelačných šelem: Zatracovaná hyena skvrnitá zblízka

Ačkoli tedy dříve měli zoologové za to, že polypi jsou jediným typem potravy, který C. peregrina konzumuje, ve skutečnosti tvoří takto zprostředkovaně polovinu jeho jídelníčku mořský plankton. Navíc je pravděpodobné, že nejde o jediného tvora, který loví podle tohoto modelu, což vrhá nové světlo na interakce mezi mořskými predátory a úlohu „středních článků“ potravinového řetězce.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Státy většinou neposkytují příliš informací o zvláštních jednotkách

Válka

Praha v 19. století. V roce 1869 už měla 158 tisíc obyvatel, tedy asi dvakrát více než Brno.

Historie
Věda

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Vesmír

Enzymatická výbava trávicí soustavy zavíječe voskového (Galleria mellonella) umožňuje jeho housenkám trávení včelího vosku – po chemické stránce komplikované a těžko odbouratelné struktury.

Zajímavosti

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Nyní patří k nejnavštěvovanějším památkám Turecka. 

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907