panovník

Lžidimitrij I. na romantizujícím obraze z 19. století – jen pár minut před tím, než ho dav Moskvanů rozsápe.

Markéta I. zvaná Norská panna (1283 až 1290), jež byla z matčiny strany vnučkou skotského krále, zemřela ve svých sedmi letech a její smrt způsobila ve Skotsku spory o následnictví a několik válek.

Projíždět přes území svého úhlavního nepřítele Karel nemohl. Proto se přestrojil za panoše

Francouzský dauphin strávil své poslední roky v úděsných podmínkách Templu

Václav I. převzal vzory z německé a italské rytířské kultury

Ve středověku byl kladen hlavní důraz na dítě a nikoliv na rodičku. U potomka pak měl zpravidla větší význam včasný křest než včasný lékařský zásah

Napoleon Josefínu nepřestal milovat a ve svých posledních dnech své zrady hořce litoval...

Katastr, nám známý pod jménem „tereziánský“, se začal připravovat už v době vlády otce Marie Terezie, císaře Karla VI. Světlo světa ale spatřil až 1. května 1749.

Císař Rudolf II. podepsal v roce 1609 dokument, který do značné míry zrovnoprávňoval katolíky, luterány a kalvinisty.

Poměrně poklidný život arcivévodského páru skončil sarajevským atentátem

Spolu s Maxmiliánem byli popraveni i dva jeho mexičtí generálové

Nenasytnost Habsburků prohlubovala vzájemné odcizení, zlobu a intriky

Karel Veliký byl králem Franků a římským císařem. Stal se prvním a největším panovníkem středověku

Temüdžin coby velký chán

Panovnice si potrpěla na nákladné modely