planeta

Ve výřezu je patrný disk kolem mladé hvězdy AB Aurigae. Blízko středu snímku je patrný zlom ve struktuře disku označovaný jako ‚twist‘ (jasná žlutá barva), o kterém se vědci domnívají, že ukazuje na přítomnost formující se planety.

Podle dat sondy InSight se Mars se třese více než Měsíc a o něco méně než Země.

Mimořádně silná magnetosféra obří planety s vyznačenými dráhami velkých měsíců.

Detailní snímek Velké rudé skvrny pořídila v roce 1979 americká sonda Voyager 1

Pěstování rostlin mimo Zemi bude důležitou součástí kolonizace Marsu

Zpomalení retrográdně rotujícího tělesa v důsledku ohřívání jeho denní strany

 

Pánev Caloris na snímku sondy Messenger v nepravých barvách. Průměr jedné z největších impaktních pánví ve Sluneční soustavě přesahuje 1 500 km

Nejmenší planetou Sluneční soustavy je (po vyřazení Pluta) Merkur, který měří v průměru 4 880 km. Průměr Země je téměř trojnásobný – 12 756 km.

Většina astronomů se shoduje, že devátou planetu už v naší soustavě neobjevíme.

Prvního března 1979: Velká rudá skvrna koliduje v atmosféře Jupitera s jinou bouří v podobě bílého oválu 

Rudá planeta v průzračné atmosféře a během globální prachové bouře

Hvězda vyvržená z galaxie je odsouzena k věčnému putování mezigalaktickým prostorem

Sověti nechtěli a Marsu přistát, jen pobýt na jeho oběžné dráze a zkoumat rudou planetu odsud pomocí automatů.

Hvězda MM 1a je hvězdou třídy O (skupina velmi horkých (okolo 30 000 K) a zároveň velmi masivních hvězd. MM 1b je naopak malý chladný červený trpaslík s hmotností poloviny Slunce.