30. 01. 2022Abraham Lincoln (1809–1865)
Můžeme tomu říkat třeba průběžné zvyšování nároků a dobrým příkladem je například 16. prezident USA Abraham Lincoln. Průzkumy veřejného mínění ho už od roku 1948 opakovaně zařazují na nejpřednější příčky žebříčku popularity. Stranou teď ponechme, že krátce po svém zvolení uvrhl celou zemi do vleklé občanské války, která si vyžádala životy třicetiny populace. Dnes by se nejspíš vůbec nemohl stát prezidentem. Jak to? Navzdory svému reprezentativnímu vzhledu a vskutku republikánské důstojnosti, umocněné metrákem živé váhy a nadprůměrnou výškou 195 centimetrů, totiž disponoval velmi „nemužným“ hlasem.
I skalní příznivci opakovaně zmiňovali, že tón hlasu pana Lincolna byl „příliš vysoký, pronikavý, občas navíc přeskakující do chraplavosti“. Jímavé a silné proslovy, které dnes sepsané se zatajeným dechem studujeme, byly k davům pronášeny pisklavou a nepříjemnou fistulí. Jistě můžeme oponovat, že důležité bylo spíš to, co říkal, než jakým tak činil hlasem. Ale upřímně, nechali byste se vést do občanské války, protože vám to poradil vousatý kačer Donald? Dá se říct, že v dnešním klimatu politické kultury, kdy na sebe ve volebních kampaních neváhají oponenti vytáhnout sebevětší špínu, by se kdysi tak revoluční Abe nejspíš neprosadil. Říkal sice zajímavé věci, ale nedalo se to poslouchat. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
22. 11. 2021John Kennedy a jeho žena Jacqueline při slavnostním průjezdu ticker-tape parade na Manhattanu. (foto: Getty Images)
22. 11. 2019Prezidentská limuzína projíždí ulicí Main Street, lemovanou davem přihlížejících. Usmívající se Jacqueline mhouří oči kůli ostrému slunci. (foto: Wikimedia Commons, Walt Cisco, Dallas Morning News, CC0)