příroda

Když zařve šelma…

lev pustinný - 114 dB

Lvi představují jediné skutečně společensky žijící velké kočky, jež se sdružují do početných smeček. Aby mohli samci lépe kontrolovat svá teritoria a dorozumívat se s ostatními členy, vybavila je evoluce schopností vydávat zvuky o intenzitě až 114 dB, slyšitelné na víc než 8 km. Ostatně lovecký revír mohutných šelem může mít rozlohu přes 260 km². Kromě vymezování hranic vlastního vlivu či komunikace s jinými samci a samicemi slouží lvům jejich hlasitý řev i k zastrašování soků. (foto: Shutterstock)

Volavky vytahující ryby z vody dokonale prověří schopnosti fotografa.

V radioaktivní zóně | Ukrajina

Ukrajinskou Pripjať v roce 1986 vylidnila havárie nedaleké černobylské jaderné elektrárny. Po bezmála padesáti tisících obyvatel zbyla takřka nedotčená zástavba, kterou nejprve vyrabovali nenechavci a posléze skrz ni začala prorůstat vegetace. Dnes tamní ruiny přitahují domácí i cizí dobrodruhy. (foto: Shutterstock)

Venezuelský národní park Canaima ukrývá přírodní klenot, který každoročně přiláká statisíce turistů: Andělské vodopády neboli Salto Ángel. 

Dvojice vakoplchů drobných (Cercartetus nanus). Vědci se dlouho domnívali, že se vakoplši živí především hmyzem. V poslední době bylo zjištěno, že se živí ve velkém rozsahu nektarem a pylem květů některých druhů stromů a keřů.

Zřícenina hradu Ardvreck se stala svědkem mnoha krvavých bojů mezi horalskými klany MacLeodů a McKenziů.

Pod krunýřem

štítonoši | kde: mírné a subtropické pásmo

Drobní brouci štítonoši s průhlednými krunýři tvoří podčeleď mandelinkovitých. Jen v Evropě jich žije 39 druhů a liší se mimo jiné kresbou. Průhledná krusta slouží ke zmatení predátorů a výrazné vzory na jejím povrchu mají působit jako výstražné znamení. Dospělí jedinci dorůstají délky až 7,5 mm a jejich těla hrají odstíny zelené, hnědé, žluté a zlaté. Bezpečí pod štítem přitom vyhledávají již larvy, v mládí si ho však budují z vlastních fekálií, jejichž slepenec slouží hlavně coby výtečná kamufláž. (foto: Shutterstock)

Kapka sem, kapka tam…

klubák červenozobý a impala | výhody: odčervení, potrava

Klubáka červenozobého lze v subsaharské Africe nejčastěji spatřit na tělech velkých sudokopytníků, včetně antilop impal. Nevyužívá je však ke svezení, ale vyzobává jim ze srsti parazity: Dospělý pták denně spořádá sto klíšťat nebo přes dvanáct tisíc larev. Chutná mu ovšem i krev, takže když nějakého škůdce vyklovne, nezřídka pak udržuje ránu otevřenou a dopřává si rovněž životodárnou tekutinu. Ve srovnání s otravností parazitů jsou nicméně drobné ranky zanedbatelné, tudíž opeřenci poněkud drastičtější jednání prochází. (foto: Shutterstock)

Lesní železnice byly ve velkém budovány v době mniškové kalamity mezi lety 1917–1927.

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Central Park má čtyři kilometry na délku, necelý kilometr na šířku a plochu tří a půl kilometru čtverečních. Ročně tudy projde kolem 35 milionů návštěvníků. (foto: Shutterstock)

<p>Fjord Milford Sound označil za osmý div světa už spisovatel Rudyard Kipling.</p>

Hyje, kupředu!

Samečka nosorožíka si ke svezení vybrala tropická žába. Vyškrábala se mu na krovky a dokázala se udržet asi pět minut, přestože se brouk několikrát pokusil vzlétnout. Nakonec snahu vzdal a počkal, až vetřelkyně sleze dobrovolně. Snímek pořídil fotograf Hendy Mp poblíž svého domu v indonéském Sambasu.