pulzar

Kompozitní snímek s výtryskem pulzaru J2030.

Vizualizace systému dvojice pulzarů, ve kterém pohyb pulzarů způsobuje řadu relativistických efektů předpovězených Albertem Einsteinem.

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Ve středu gravastaru panuje gravitační vakuum. Podle některých teorií je možné, že se celý náš vesmír nachází v nitru jednoho nezměrného gravastaru.

V roce 1992 byla objevena první exoplaneta. Spolu s dalšími dvěma krouží kolem pulzaru PSR 1257+12.

Mlhovina kolem pulzaru Kes 75

Oba objekty od sebe dělí okolo 300 tisíc kilometrů, tedy méně, než kolik činí vzdálenost Země k Měsíci.

První pulzar se podařilo detekovat v roce 1967. Protože objevitele nejprve zmátlo jeho nepřirozeně pravidelné vyzařování, nazvali objekt LGM-1, tedy Little Green Men neboli „malí zelení mužíčci“.

Neutronové hvězdy mají obvykle průměr jen okolo dvaceti kilometrů. Jejich hmotnost ale převyšuje Slunce.

Extrémně rychle rotující neutronová hvězda neboli pulzar

<p>Systém ARP 299 je doslova prošpikován vysoce zářivými zdroji. Astronomové jich zde napočítali hned 25.</p>

<p>Sharpless 2-240, neboli Špagetová mlhovina, na obloze pokrývá téměř 3 stupně a k vidění je v souhvězdích Býka a Vozky.</p>

<p>Pulsary v&nbsp;centru Mléčné dráhy zřejmě čerpají hmotu od hvězdných partnerů</p>