Jak těžké mohou být neutronové hvězdy? Jako Himálaje v půllitru od piva

24.01.2018 - Stanislav Mihulka

Neutronové hvězdy mají obvykle průměr jen okolo dvaceti kilometrů. Jejich hmotnost ale převyšuje Slunce.
Neutronové hvězdy mají obvykle průměr jen okolo dvaceti kilometrů. Jejich hmotnost ale převyšuje Slunce.

Reklama

Neutronové hvězdy jsou mimořádně extrémními objekty. Jsou pozůstatkem velké hvězdy po explozi supernovy. Hustota jejich hmoty je považována za jednu z nejvyšších ve vesmíru a jejich gravitační pole je tak silné, že jim v tomto směru mohou konkurovat jen černé díry. Himálaje vymodelované z takové neutronové hvězdy by se vešly do půllitru od piva.

Limity neutronových hvězd

Od objevu neutronových hvězd v šedesátých letech se vědci nemohou shodnout na tom, jak maximálně hmotné vlastně mohou být. Na rozdíl od černých děr totiž podle všeho mají nějaký hmotnostní limit, při jehož překročení by se měla neutronová hvězda zhroutit do podoby černé díry.

TIP: Rotující neutronová hvězda v srdci mlhoviny Medúza

Astrofyzici z německé Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nedávno poprvé spočítali hmotnost, která by měla být pro neutronové hvězdy maximální možnou. Vědci jsou přesvědčeni, že maximální hmotnost neutronové hvězdy odpovídá 2,16násobku Slunce.

Na první pohled se to nezdá mnoho, je ale třeba si uvědomit, že neutronové hvězdy mají obvykle průměr jen okolo dvaceti kilometrů. Většina neutronových hvězd, které známe, váží kolem 1,4násobku Slunce. Mohou být ale i výrazně hmotnější, například hmotnost pulzaru PSR J0348+0432 se odhaduje na 2,01násobek Slunce.

 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Goethe-Universität Frankfurt am Main

  • Zdroj fotografií: NASA's Goddard Space Flight Center



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Úlomek dvanáctistěnu nalezený v belgické provincii Limburk. (foto: Flanders Heritage Agency, Kris VandevorstCC BY 4.0)

Věda

Stalinova pohřbu se zúčastnil i československý prezident Klement Gottwald, jemuž se však cesta do Moskvy stala osudnou. Následkem letu u něj totiž došlo k protržení výdutě srdeční aorty. Zemřel devět dnů po Stalinovi, což bylo propagandisticky využito jako „smrt žalem“. (foto: Profimedia/ČTK)

Historie

Simulace planet obíhajících kolem celých dvojhvězd ukázaly, že obyvatelné mohou nejspíš být v případě, kdy obíhají relativně blízko výrazně nestejných hvězd. (ilustrace: NRAO/AUI/NSF, S. DagnelloCC BY-SA 4.0)

Vesmír
Revue

Krkavec přichází ke kohoutovi bažanta obecného (Phasianus colchicus), který se nečekaně objevil nedaleko újedi. Kohout překvapivě podniká jako první výpad proti krkavci. (foto: Karel Svašek - se souhlasem k publikování)

Příroda

Raketoplán Challenger během startu 28. ledna 1986. Jen o pár sekund později došlo k fatálnímu selhání, které vedlo ke zkáze a rozpadu celého stroje. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907