sonda

Použitý ochranný štít mise roveru Perseverance. (NASA/JPL-Caltech, CC BY-SA 4.0)

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen detekovat čínský radioteleskop FAST.

ARIEL, dalekohled s českou účastí, má pátrat i po stopách života na vzdálených světech.

Z japonského vesmírného střediska Tanegašima úspěšně odstartovala raketa se sondou Al Amal (Naděje) Spojených arabských emirátů. Cílem sondy je výzkum atmosféry Marsu.

Sonda Al Amal je 2,37 metru široká, na délku měří 2,9 metru a váží zhruba 1 500 kilogramů. Její základ tvoří trojice vědeckých přístrojů: multispektrální kameroa EXI (Emirates eXploration Imager), infračervený spektrograf EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) a ultrafialový spektrograf EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer).

Nově objevená skvrna se nalézá poblíž slavné Velké rudé skvrny Jupiteru.

Testovací verze „krtka“ sondy InSight

Pioneer 10 překonal jako první sonda hlavní pás planetek a v roce 1973 prolétl kolem Jupitera. Nyní míří ven ze Sluneční soustavy rychlostí 2,6 AU za rok.

Putování sond Voyager 1 a 2 v okolí Sluneční soustavy

Sonda Mars Odyssey v celé své kráse.

Vstup do marsovské atmosféry, přiblížení k povrchu a vlastní přistání trvají asi sedm minut. Pro nejkrizovější pasáž mise se tak vžilo označení „sedm minut hrůzy“. V případě roveru Curiosity proběhla závěrečná část úspěšně díky létajícímu jeřábu.

Jedním z posledních návštěvníků komety byla úspěšná sonda Rosetta

 

Sojourner, jak jej mateřská sonda zachytila po přistání 4. července 1997