Překročení hranice heliosféry a vstup Voyageru 2 do mezihvězdného prostoru přinesl řadu překvapení

07.11.2019 - Stanislav Mihulka

Sondy Voyager 1 a 2 zkoumají tajemství mezihvězdného prostoru, který se rozkládá za heliosférou. Co nám už návštěva vzdáleného světa přinesla?

<p>Putování sond Voyager 1 a 2 v okolí Sluneční soustavy</p>

Putování sond Voyager 1 a 2 v okolí Sluneční soustavy


Reklama

Přesně před rokem překročila americká meziplanetární sonda Voyager 2 hranici heliosféry, ohromné bubliny elektricky nabitých částic, které tryskají z našeho Slunce. Bylo to šest let po sesterské sondě Voyager 1. Voyager 2 se tak stal druhým lidským zařízením, kterému se to podařilo. Voyager 1 přitom vyletěl ze severní polokoule heliosféry, zatímco Voyager 2 z jižní polokoule.

Sondy Voyager teď za hranicí heliosféry sbírají data, k nimž jsme doposud neměli přístup. A podle odborníků jsou plná překvapení. Překvapující bylo pro vědce například zjištění, že jak sonda Voyager 1, tak i Voyager 2 pronikly heliosférou ve velmi podobné vzdálenosti od Slunce  121,6 AU, respektive 119 AU.

Za hranicí heliosféry

Takovou shodu přitom vědci neočekávali. Voyager 2 totiž překročil heliosféru během solárního minima, kdy je aktivita Slunce nejnižší. Voyager 1 pronikl heliosférou v průběhu solárního maxima, čili v období nejvyšší aktivity Slunce. Podle dosavadních modelů chování Slunce by se přitom měla heliosféra v průběhu změn aktivity Slunce podstatně měnit.

TIP: Co je helipauza? Dostal se Voyager 1 za hranici Sluneční soustavy?

Velmi zvláštní jsou i pozorování magnetického pole před a po průletu heliosférou. Putování Voyageru 1 ukázalo, že magnetické pole oblasti heliosféry je orientováno stejně, jako magnetické pole mezihvězdného prostoru. Vědci přitom čekali, že se tato magnetická pole budou lišit. Sonda Voyager 2 pozorovala totéž, což je pro vědce potvrzením předchozího zjištění. 

Aktuálně se Voyager 1 nachází 148 AU od Země a Voyager 2 dělí od naší planety 122 AU. Na svou cestu obě sondy vyrazily v roce 1977, tedy před dlouhými 42 lety.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA /JPL-Caltech

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Smrt Julia Caesara, těsně před vznikem císařství

Věda

Záběr výbuchu z 16. července 1945 v Novém Mexiku – nechybělo ale zas tak moc, aby atomovou bombu sestrojilo i nacistické Německo. Ve výřezu první atomová bomba odpálená během testu Trinity. (foto: Shutterstock + Wikimedia Commons, Federální vláda Spojených států amerických, CC0)

Zajímavosti

Vytrženo z kontextu

The Furniture Lift | Leandro Erlich

Argentinský umělec Leandro Erlich si pro svou neotřelou instalaci zvolil náměstí ve francouzském Nantes. Přímo nad jeho střed do výšky zhruba deseti metrů umístil kus rohové budovy, k jejímuž oknu vede nábytkový výtah. Erlich si zakládá na realističnosti svých projektů, a výsek stavby se proto jeví velmi uvěřitelně: Nechybějí ani takové detaily jako cihly ve stěnách či prostory pod podlahou. Kus konstrukce vyrobený z ultralehkých materiálů přitom nedrží ve vzduchu žádná pomocná lana – jeho jedinou oporu představuje právě žebřík. (foto: Profimedia)

Revue

Sebereplikující se von Neumannovy sondy by mohly vydávat rádiové záření, které je schopen do veliké vzdálenosti detekovat radioteleskop FAST.

Vesmír

Plamének plotní běžně kvete od června do září, často se však s jeho květy potěšíme i v říjnu a výjimečně dokonce i počátkem listopadu. Plamének dokáže dokonale skrýt dřeviny i ploty, po nichž se pne.

Příroda

Portrét Perchty z Rožmberka, detail obrazu z 19. století, který se nachází na hradě Rožmberk.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907