společnost

Výběrem jména mohou rodiče ovlivnit budoucnost svých potomků víc, než se zdá. 

V radioaktivní zóně | Ukrajina

Ukrajinskou Pripjať v roce 1986 vylidnila havárie nedaleké černobylské jaderné elektrárny. Po bezmála padesáti tisících obyvatel zbyla takřka nedotčená zástavba, kterou nejprve vyrabovali nenechavci a posléze skrz ni začala prorůstat vegetace. Dnes tamní ruiny přitahují domácí i cizí dobrodruhy. (foto: Shutterstock)

Kláštery byly přednostně určené urozenějším, ženy z méně zámožných rodin mířily do pousteven.

Chang a Eng byli ve své době bizarními celebritami.

Humor je základní lidská potřeba – nehledě na století či kontinent (malba zachycuje Démokrita z Abdér, označovaného jako „smějícího se filozofa“).

Neúnosné množství přesčasů způsobuje japonským zaměstnancům zdravotní potíže. A tisíce jich ročně spáchají sebevraždu kvůli přepracování.

Ministerstvo kontroly počasí | Čína  

úkoly: vliv na povětrnostní podmínky

Čína sice není jedinou zemí světa, která se pokusila „poručit větru, dešti“, nicméně její ministerstvo povětrnostní kontroly je zdaleka nejrozsáhlejší: Přes 30 tisíc jeho zaměstnanců od roku 1995 experimentálně vystřeluje do mraků jodid stříbrný a snaží se tak vyvolat déšť. Efektivita opatření je pochybná a mezi léty 1995 a 2003 byl zaznamenán jen osminový nárůst srážek. Lidová republika přesto ministerstvu věří natolik, že mu v roce 2008 udělila dohled nad olympiádou v Pekingu: Událost měla být doslova zalitá sluncem – a údajně se podařilo. Následující rok dokonce státní instituce rozpoutala nad metropolí sněhovou bouři. (foto: Shutterstock)

Od japonských dětí se očekává, že se díky usilovnému studiu dostanou na nejprestižnější univerzity.

Za dřinu na banánových plantážích dostávají dělníci směšnou mzdu, ale bojí se vzbouřit.