Stalin

7. listopadu 1941 slavili komunisté 24. výročí uchopení moci, a ačkoliv Němci byli za humny, na diktátorův pokyn se konala tradiční přehlídka.

Útok německé armády zastihl Rudou armádu nepřipravenou. Statisíce Sovětů padly do zajetí už v prvních týdnech bojů.

Stalin do poslední chvíle věřil, že může Němcům věřit. Na snímku s německým velvyslancem Joachimem von Ribbentropem během podpisu paktu o neútočení v srpnu 1939 v Moskvě.

Přes porážku u Bzury dokázala část polské armády ustoupit za Vislu a směřovala na jihovýchod země. Do průběhu bojů ale osudově zasáhla sovětská invaze do Polska ze 17. září 1939. (foto: Wikimedia Commons, TASS, CC0)

Stalin si dobře zapamatoval slabost carské policie, která lidi „jen“ posílala do exilu. Své protivníky pak rovnou střílel.

Otto Skorzeny po válce svoji účast na operaci Daleký skok odmítal, snímek z roku 1948.

Velká trojka v Teheránu: Stalin, Roosevelt a Churchill.

 

Němci, kteří se na přelomu ledna a února vzdávali, představovali jen lidské trosky.

Hladovění a zima způsobily Němcům větší ztráty než nepřítel

Zatímco veřejnost znala Stalina pouze jako zdravého a statného muže, v soukromí diktátor tloustl a plešatěl. Jeho zdraví i charakter narušila mozková ateroskleróza, kvůli níž měl zřejmě záchvaty paranoie.

Mladý Chruščov vedle Stalina v roce 1936, dvacet let předtím, než vystoupil s kritikou Stalinova kultu osobnosti

Adolf Hitler disponoval týmem patnácti degustátorů potravin, kteří vše, co bylo pro vůdce připraveno, nejprve důkladně ochutnávali. Díky tomu patří Hitlerův jídelníček mezi „nejprobádanější“ témata dějin každodennosti 20. století.

<p>Američané začali po čase k  přepravě využívat obří dopravní letouny C-54. Denně se dopravilo až na 5 000 tun zboží. Na snímku Berlíňané pozorují přistávající C-54 na letišti Tempelhof (foto 1948)</p>