věda

Revoluce hnaná párou

vynález: parní stroj | rok: 1712

Vynález parního stroje, čili zařízení měnícího tepelnou energii páry na energii mechanickou, se obecně připisuje skotskému mechanikovi Jamesi Wattovi. Pravdou však zůstává, že s „jeho“ objevem přišli už antičtí Řekové, konkrétně v 1. století Heron z Alexandrie. Tehdejší zařízení ovšem sloužilo spíš jako hračka a časem se na něj zapomnělo. 

První využitelný parní stroj v moderní éře sestrojil anglický kovář Thomas Newcomen roku 1712 na základě poznatků hned dvou významných badatelů – francouzského matematika Denise Papina a anglického badatele Thomase Saveryho, který si roku 1698 jako vůbec první nechal patentovat parní stroj sloužící k čerpání vody z dolů. Nicméně právě Watt potom Newcomenův stroj podstatně zdokonalil řadou svých patentovaných vylepšení, a připravil jej tak pro masové využití.

Když zařízení v roce 1785 poprvé představil veřejnosti, mohla se párou poháněná kola průmyslové revoluce pomalu roztáčet. Parní pohon poté opanoval většinu strojů a dopravních prostředků téměř na 150 let – a díky němu vstoupilo 19. století do historie jako „věk páry“. (foto: Wikimedia Commons, Brockhaus and Efron Encyclopedic Dictionary, CC0)

04. 11. 2022

Nejčtenejší


03. 10. 2020

Co se stane s objekty, které spadnou do černé díry? Podle všeho zmizí. Odporuje to však základním principům kvantové fyziky.

22. 09. 2020

Břehy Konga tvoří ideální místo pro skrývajícího se tvora. Podle vědců by jich tam ovšem musely žít tisíce.

15. 09. 2020


Reklama

13. 09. 2020
05. 09. 2020
31. 08. 2020

Podle vědců umožní experimenty s DNA výrobu léků, jež by mohly předčit látky vzniklé přirozeně.

27. 08. 2020

Stále živé bakterie z pravěkého mořského sedimentu.

30. 07. 2020
30. 06. 2020

Reklama

Andrias scheuchzeri je vyhynulý druh velkého třetihorního velemloka, žijící v obdobích od miocénu do oligocénu na území dnešní Evropy.

06. 06. 2020
21. 05. 2020
18. 04. 2020

Když je nádor „chladný“ a neprobíhá v něm zánět, imunitní systém ho nemusí nalézt. Imunoterapie to dokáže změnit.

17. 04. 2020

O tom, zda jsme konzervativní, nebo spíš liberální, rozhoduje z velké části amygdala, jedna z nejstarších částí mozku.

13. 04. 2020

Franz Joseph Gall se snažil dát frenologii vědecké opodstatnění. Za pseudovědu ale byla označena už v polovině 19. století a vědecky vyvrácena na počátku 20. století.

16. 03. 2020

Stránky

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907