Testy jaderných bomb během studené války měnily atmosféru i počasí

15.05.2020 - Stanislav Mihulka

Během studené války, tedy mezi léty 1947 a 1991, proběhly stovky a tisíce testů jaderných zbraní. Celkový počet těchto testů odborníci odhadují na více než dva tisíce. Jakým způsobem se tyto experimenty podepsaly na stavu klimatu a počasí?

<p>Radioaktivní záření z testů jaderných zbraní působí na tvorbu dešťových mraků a ovlivňuje množství srážek.</p>

Radioaktivní záření z testů jaderných zbraní působí na tvorbu dešťových mraků a ovlivňuje množství srážek.


Reklama

Před více než půlstoletím světem otřásaly testy jaderných zbraní, v nichž jaderné velmoci demonstrovaly svou sílu a zároveň vylepšovaly potřebné technologie. Jaderné testy se odehrávaly na několika místech planety, kde po sobě zanechávaly následky. Nový výzkum britských badatelů ukazuje, že se tyto jaderné exploze podepsaly i na tehdejším počasí.

V době jaderných testů tehdejší vědci sledovali šíření radioaktivity a odvozovali z něj pohyb vzduchových mas v atmosféře. Giles Harrison z britské University of Reading a jeho tým využili stejná data k tomu, aby prozkoumali vliv jaderných testů na dešťové srážky. Zjišťovali, jak mezi lety 1962 a 1964 radioaktivní záření z jaderných testů ovlivnilo elektrické poměry v atmosféře, změnilo elektrické náboje kapiček vody a následně ovlivnilo i dešťové mraky.

TIP: Hrátky s Pandořinou skříňkou: Největší jaderné pokusy v lidských dějinách

Výsledky jejich výzkumu ukazují, že testy jaderných bomb za studené války zřejmě vedly ke zvýšení dešťových srážek, po dobu nejméně dvou let. Vlivem působení radioaktivního záření v atmosféře vznikaly hustší dešťové mraky, z nichž pak víc pršelo. Harrison a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že bychom v budoucnu mohli geoinženýrskými zásahy s využitím elektřiny v atmosféře v případě potřeby měnit množství srážek, ať už kvůli suchu nebo naopak kvůli záplavám.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vražda knížete Václava, kterou v představách Matyáše Hutského spáchal o půlnoci sám Boleslav, iluminace z 2. poloviny 16. století.

Historie

Opečený ultrahorký neptun LTT 9779b je zřejmě zbytkem mnohem většího plynného obra.

Vesmír

Krmící se antilopa žirafí bývá častým terčem útoků lvů, gepardů, levhartů a šakalů.

Příroda
Zajímavosti

Spinosaurus aegyptiacus (přezdívaný Trnitý ještěr) žil na území dnešní severní Afriky v křídových obdobích před asi 112 až 94 miliony let.

Věda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907