Tokijské akvárium vyzvalo návštěvníky, aby se připomněli stydlivým úhořům

06.05.2020 - Martin Reichman

Úhoři ze zavřeného tokijského akvária zapomněli na lidi. Pomohly až videohovory

<p>Příslušníci čeledi úhořovcovitých obvykle dorůstají maximální délky 20 centimetrů, největší exempláře ale měří i dvojnásobek.</p>

Příslušníci čeledi úhořovcovitých obvykle dorůstají maximální délky 20 centimetrů, největší exempláře ale měří i dvojnásobek.


Reklama

Tokijské akvacentrum Sumida je kvůli pandemii koronaviru pro veřejnost uzavřené. Nepřítomnost návštěvníků nelibě nesou příslušníci čeledi úhořovcovitých. Tito strunatci, připomínající malé hádky, tráví takřka celý svůj život zavrtaní v doupatech, přičemž ze dna vystrkují jen malou část svého těla. Ve volné přírodě žijí ve velkých koloniích, takže to občas vypadá, jako by „vyrůstali“ ze dna. To jim ostatně vyneslo i anglické pojmenování „garden eels“, tedy v překladu „zahradní úhoři“.

TIP: Turisté zmizeli a lvi si vzali Krugerův národní park zpět

Úhoři jsou obecně velmi plachá stvoření, kolonie z tokijského akvária si ale na přítomnost lidí dokonale zvykla. Po nuceném uzavření akvária ale kontakt s lidmi ustal a úhoři se tak vrátili ke starým zvykům – kdykoliv se k nim přiblížili chovatelé, zavrtali se do písku. Pro obsluhu akvária je to nevítaná změna, nemohou totiž zkontrolovat, v jaké jsou zvířata kondici.

Prostřednictvím sociálních sítí se proto pracovníci akvária obrátili na návštěvníky a vyzvali je, aby úhořům „zavolali“. Lidé se tak do akvárii vrátili alespoň prostřednictvím videa. Chytrý trik zafungoval dokonale, od zavedení videohovorů se znovu ukázalo světu přes 300 malých úhořů.

  • Zdroj textu:

    Sumida Aquarium, Business Insider

  • Zdroj fotografií: Maksim Shutov, Unsplash

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907