Tragédie habsburského domu: Mexické dobrodružství arcivévody Maxmiliána (2.)

17.04.2016 - Marek Vlha

Maxmilián i Charlotta se začali učit španělsky, zabývali se přípravami nové mexické ústavy, a na znamení svého pouta k nové vlasti začali používat jména „Maxmiliano“ a „Carlota“


Reklama

Vylodění v přístavu Varacruz bylo pro oba dva šokem. Samotné město bylo značně nevábné a špinavé, podnebí úmorně horké a vlhké a oficiální uvítání mizerné. Jak ale postupovali do vnitrozemí, klima se zlepšovalo a přístup obyvatelstva se stával přátelštějším. Po několika týdnech průvod dorazil k Ciduad de México, do něhož Maxmilián slavnostně vstoupil v nádherně zdobeném kočáru, který si přivezl z Vídně. Původní císařský palác byl neobyvatelný, a tak se císařským sídlem stala původně vojenská pevnost a akademie Chapultepec, tyčící se na strmé skále nad městem.

TIP: Vraťte se na samý začátek Maxmiliánova tragického příběhu

Cesta ke katastrofě

Mladý císařský pár se upřímně snažil získat si přízeň obyvatel. Navštěvoval také odlehlé provincie a fascinující památky předkolumbovské Ameriky. Maxmilián se neváhal stravovat a oblékat podle místní módy a zvyků. Protože jej trápila nízká vzdělanost a zaostalost většiny země, založil některé důležité instituce, které v Mexiku existují dodnes, včetně akademie věd a literatury. Oba manželé svým evropským aristokratickým příbuzným posílali dopisy, v nichž nadšeně líčili krásy mexické přírody a památek a dobrotu svých poddaných.

Na rozdíl od svého bratra Františka Josefa I. Maxmilián inklinoval liberálním směrem. A tak se paradoxně dostával do střetů s konzervativci, kteří jej dosadili k moci. Odmítl například navrátit katolické církvi majetek zabavený během éry Juárezových reforem. Nepřimělo jej k tomu dokonce ani osobní přemlouvání papežského nuncia. Svou vládu k rozčarování kruhů, jež jej postavily k moci, vytvořil z umírněných politiků. A tak se Maxmilián konzervativcům vzdaloval, aniž by si tím ovšem naklonil republikány. 

Roku 1865 navíc skončila občanská válka mezi Severem a Jihem. USA si tak uvolnily ruce k nepřímé pomoci republikánům. Zásah Napoleona III. na americkém kontinentě totiž nesly velice nelibě. Následující rok se nesl ve znamení Juárezových úspěchů. Navíc se francouzský císař kvůli neklidné politické situaci v Evropě rozhodl, že své vojáky potřebuje více na půdě Starého světa než v Americe. Na dohodu s Maxmiliánem, která zaručovala přítomnost francouzské armády v Mexiku až do konce roku 1867 Napoleon III. jednoduše nedbal. 

Císařův konec

Tváří v tvář zoufalé situaci si Maxmilián začal pohrávat s myšlenkou na abdikaci a odchod do Evropy. Mohl si ovšem člen habsburského domu dovolit něco podobného? František Josef by Maxmiliána uvrhnul v nemilost a zapověděl by mu vstup do Rakousko-Uherska. A vlastní matka mu myšlenku vymlouvala s tím, že se neslučuje s prestiží rodu.

Nakonec se tedy do Evropy vydala jen samotná Charlotta. Pomoc ovšem nenašla. V únoru 1867 se Maxmilián rozhodl povzbudit své oddíly tím, že se osobně postaví do jejich čela, zradou jednoho z důstojníků byl ale po dvou měsících ve městě Quarétaro zajat. Názor Juáreze a republikánského velení byl jednoznačný: pro Maxmiliána a jeho nejbližší spolupracovníky budou požadovat trest smrti. Sám excísař se k rozsudku postavil klidně a s důstojností. Když viděl, že pro něj samotného neexistuje nejmenší naděje, požádal alespoň o milost pro své spoluodsouzence, generály Miramóna a Mejíu. Neúspěšně. 19. června 1867 byla trojice odsouzených vyvedena na předměstí Quarétara a postavena před popravčí četu.

  • Zdroj textu:

    Živá historie 11/2009

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Šestičlenná mexická hlídka zvládne kanalizační systém zkontrolovat jen dvakrát do týdne.

Zajímavosti

Lidé labutě v zimě rádi krmí, často ale bohužel volí zcela nevhodnou potravu.

Příroda

Mozky lidí, kteří spolu souhlasí, jsou pěkně synchronizované. Zato během hádky jsou mozky navzájem rozladěné.

Věda

Vizualizace galaxie ID2299, která vznikla kosmickou kolizí a značná část jejího plynu byla následkem srážky vyvržena v podobě „slapového ohonu“.

Vesmír
Revue

Pro avarsko-slovanské vztahy nejspíš platí ono Palackého vzájemné stýkání a potýkání obou kultur. Slovo Avar si Slované připodobňovali se slovem obrabar. Kmen Hunů se zase v němčině odráží ve slově Hüne, což rovněž znamená obr.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907