Reklama


Třetí Řím: Proč se ruští carové cítili pokračovateli římských tradic?

06.06.2018 - Julie Jančárková - Sergej Gagen

Ruští carové mluvili o svém státu jako o třetím Římu. Pokládali se za nástupce Byzantské říše, východního Říma, a na Rusi tak nebyla nouze o legendy, které ony tři Římy spojovaly

<p>Car Michail Fjodorovič Romanov s bojary</p>

Car Michail Fjodorovič Romanov s bojary


Reklama

První ruská vládnoucí dynastie Rurikovců měla kořeny u švédských Vikingů, Varjagů. Kolem roku 1518 ale vznikla legenda, že Rurik (+879), zakladatel rodu, byl příbuzným císaře Římské říše Oktaviána Augusta (+14), za jehož panování přišel na svět Ježíš. V římském vládci se tak spatřovalo pojítko nejen politické, ale i z hlediska křesťanských dějin.

Dědicem Byzance (z ruského pohledu pravého křesťanského státu) je Rusko z duchovního hlediska legitimně. Jiná legenda praví, že byzantský císař Konstantin IX. Monomach (+ 1055) poslal svému vnukovi Vladimíru (v letech 1113–1125 kyjevský velkokníže) korunovační klenoty, k nimž patřily barmy, řetěz z arabského zlata, čapka a relikviářový kříž, který Konstantin vlastnoručně sňal ze své hrudi. Ruský kníže dostal po byzantském panovníkovi i jméno: Vladimír Monomach.

Z celého souboru byla nejdůležitější čapka zvaná Monomachova a barmy, jejichž počátky legendisté našli u samotného babylonského krále Nabukadnesara a pak je spojili i s již řečeným císařem Augustem.

Tyto předměty se ve starých knihách nazývají „carská hodnost“, což souvisí zjevně s tím, že pojem „moc“ byl ve středověku spojen s konkrétní věcí, která se stávala jejím symbolem, a předání moci se odehrávalo předáním tohoto symbolu: z Babylonu do Říma, z Říma do Konstantinopole a odtud do Ruska. Předání moci se v Rusku nakonec soustředilo do nejvzácnějšího klenotu – Monomachovy zlaté čapky (někdy se jí říká koruna). Tu jako jediný klenot předával jeden panovník druhému, ostatní věci se zhotovovaly speciálně pro každého cara.

Nejsi-li patriarcha, nemluv

Korunovační obřad v Rusku vznikl někdy na konci 15. století, za knížete Ivana III. a vycházel z byzantských zvyklostí. Atributy moci velikého knížete na Rusi tehdy tvořily barmy a Monomachova čapka. Ivan Hrozný v polovině 15. století už měl také náprsní kříž, žezlo a řetěz. Zlaté jablko se do souboru klenotů dostalo koncem 16. století, v době vlády Borise Godunova

Obřad korunovace se tradičně konal v majestátní Uspenské katedrále moskevského Kremlu, starobylé rezidenci ruských panovníků. Slavnostní průvod začínal od nedalekého paláce. Cesta byla pokryta suknem a rudým sametem a po celou dobu ji pečlivě chránili střelci, aby na ni nikdo nevstoupil. Hlasitě a najednou se rozezněly zvony mnoha kremelských chrámů a předměty „carské hodnosti“, přikryté drahými látkami zdobenými zlatem a drahokamy, se jeden po druhém přenášely na velkých zlatých tácech do chrámu. Nosiče klenotů doprovázeli dvořané z nejbližšího okolí nastupujícího cara. Kromě panovníka a patriarchy se nikdo nesměl relikvií dotknout, znamenalo by to ponížení carské důstojnosti. Na rozdíl od předmětů „carské hodnosti“ nemělo jablko a žezlo takový význam, car je mohl na malou chvíli předat k držení bojarům.

Obřad se konal za přítomnosti mnoha lidí, kterým bylo přísně zakázáno mluvit. Slyšet měl být jen car a patriarchové. V ohromném chrámovém prostoru se tak rozhostilo „veliké mlčení a ticho“. Car měl na sobě vrstvené slavnostní roucho z brokátu, sametu a atlasu, bohatě vyšité perlami a drahokamy. Bylo mimořádně těžké a panovníka museli přidržovat k tomu zvlášť vyčlenění dvořané. Samotná korunovace začala navléknutím náprsního kříže. Za čtení modliteb pak carovi oblékali barmy, Monomachovu čapku a řetěz. Do pravé ruky mu vložili žezlo a do levé jablko. Ceremonii uzavíral obřad pomazání. 

Carovo mystické tělo

Obřad pomazání se do Ruska dostal ze Západu. Přesto se od západní zvyklosti odlišoval: jednak se pomazání konalo až po obřadu korunovace, a také se místo svěceného oleje používalo křižmo (jako u kněží). Pomazání vlastně zdvojilo tělesnost panovníka přidáním mystického těla, v němž přebýval Duch svatý. Znamenalo to, že car se od té chvíle nachází pod božskou ochranou a jeho moc získává sakrální charakter.

Car při obřadu odložil Monomachovou čapku na zlatý tác. Žezlo a jablko předal dvořanům a vstoupil na pozlacený koberec. Patriarcha pomazal panovníkovi čelo, bradu, ústa, šíji, hruď, ramena a zápěstí. Poté musel jeden z vysoce postavených kněží utřít cara ručníkem, aby ani kapka svatého křižma nespadla na zem. Ručník byl posléze spálen. 

Po obřadech kráčel nový car „tiše a pokorně“, zasypáván zlatými a stříbrnými mincemi, z Uspenského chrámu k Archangelské katedrále, kde se poklonil u hrobů knížat a carů z dynastií Rurikovců a Romanovců. Vyjádřil tak, že hodlá dodržovat starobylé zvyky. Po dobu sedmi dnů se pomazaný car nemohl umýt ani převléknout. 

Z četných předmětů tohoto celodenního ceremoniálu, vyvinutého, vypracovaného a podrobně sepsaného ve spisech s návody pro všechny účastníky, zůstaly v době Petra Velikého, po roce 1721, pouze žezlo a jablko. Monomachovu čapku nahradila imperiální koruna.

Také složitá korunovační procedura se proměnila v jednodušší evropský ceremoniál, v němž samozřejmě zůstalo zachováno místo – Moskva a slavná Uspenská katedrála. 

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vlče z doby ledové je skoro jako živé

Věda

Panoramatický pohled z vyhlídkové terasy na čajové plantáže Cameron Bharat

Příroda

První letušky Československých státních aerolinií: zleva Marie Stará, Hana Fuchsová a Marie Müllerová, 1937

Historie

Povrch Ceres na snímku sondy Dawn. Ahuna Mons je v horní části.

Vesmír

Větrná farma a bitcoinový důl

Věda

Inhalátory promění přírodní látky v páru, dochucenou třeba vanilkovou nebo jahodovou příchutí. Takto vypadá balení verze nazvané Strawberry Fields, která má příchuť jahod a obsahuje vitamíny

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907