Třpytivá krása Velké Moravy: Veligradské šperky dávných klenotnických mistrů

02.12.2020 - Andrea Poláčková

Honosné velkomoravské šperky nazývané také veligradské byly dříve pokládány za import z Byzance. Četné nástroje či stopy klenotnických dílen s polotovary nebo surovinou nalezené v někdejších centrech Velké Moravy, však přesvědčily odborníky, že i naši předkové měli vlastní klenotnické mistry

<p>Zlaté šperky pocházejí z hrobů od trojlodní baziliky na Mikulčickém hradišti a patří k nejkrásnějším výrobkům z dílen velkomoravských šperkařů. Zleva: hrozníčkové náušnice (2,6 cm); sloupečková náušnice s granulovaným sloupkem (2,6 cm); košíčková náušnice spletená z filigránního drátku (asi 3,5 cm); dvouplášťové gombíky (2,6 cm). </p>

Zlaté šperky pocházejí z hrobů od trojlodní baziliky na Mikulčickém hradišti a patří k nejkrásnějším výrobkům z dílen velkomoravských šperkařů. Zleva: hrozníčkové náušnice (2,6 cm); sloupečková náušnice s granulovaným sloupkem (2,6 cm); košíčková náušnice spletená z filigránního drátku (asi 3,5 cm); dvouplášťové gombíky (2,6 cm). 


Reklama

Naši předkové zhotovovali zlaté a stříbrné šperky, které vynikají jemnou technikou filigránu a granulace. Takto se vyráběly a zdobily především náušnice, gombíky, prsteny, lunicovité závěsky nebo nákončí opasků. Někdy je oživují barevná sklíčka. 

Záhadná technologie

O dokonalém ovládnutí klenotnického řemesla na Velké Moravě svědčí hned několik typů náušnic v bohatých hrobech: hrozníčkových, bubínkových, košíčkových nebo sloupečkových, a zejména pak jejich obdivuhodné zdobení. Jak mohly pod rukama lidí žijících před 1 200 lety vzniknout tak kouzelné věci? Šlo o poměrně sofistikovaný proces,  v němž hrála zásadní roli znalost chemických a fyzikálních jevů.

TIP: Vítejte na Velké Moravě: Jak se oblékali její tehdejší obyvatelé?

„Způsob, jakým dokázali dávní klenotníci připojit bez viditelných pozůstatků pájky drobné granule k povrchu, patří dodnes k největším ‚tajemstvím‘ jejich výroby,“ píše se v knize Tajemství výroby velkomoravského šperku. Její autoři pokládají za pravděpodobné, že se na tělo šperku nanesla vrstvička měďnaté soli (lze získat drcením přírodní měďnaté rudy – malachitu) rozmíchaná ve fixační pastě. Jejím rozložením při vysokých teplotách se vyredukovala čistá měď, která na přechodnou dobu působila jako spojovací médium.

Pod dozorem vládce

Podle archeologů byli velkomoravští klenotníci dvorští řemeslníci spjatí s knížecím prostředím a jejich výroba podléhala přímé kontrole panovníka či jeho zástupců. Výše popsané honosné kusy nenosila jen nobilita v centrech Velké Moravy, ale našly se i na hradištích v Čechách. Níže postavený lid se spokojil se zjednodušenými verzemi z bronzu, které ale také mohly být pozlacené nebo postříbřené. Tomuto šperku se říká podunajský.

  • Filigrán – Technika, při níž se buď ze splétaných kovových drátků vytvářejí různé vzory na těle šperku, nebo je z drátků šperk vytvořen
  • Granulace – Technika zdobení šperku drobnými kovovými kuličkami

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počet sebevražd je stále vysoký

Věda

CAPSTONE na orbitě Luny

Vesmír

Afgánská kvalita 

Heroin sice patří k opioidům z předchozí skupiny a je odvozen od morfinu, ale jeho příběh je trochu jiný. Jeho užívání má předlouhou historii, včetně „legální fáze“, kdy byl volně podáván jako dětský lék proti kašli. Riziko vytvoření závislosti je prakticky stoprocentní, často jako navazující fáze po předchozím zneužívání opioidů. Neméně extrémní rizika nese zneužívání heroinu pro individuální zdraví, a to vysokou mortalitou uživatelů – ať už skrze předávkování, infekce, selhání srdce, onemocnění ledvin, jater a záněty žaludku.

V současnosti je heroin celospolečensky závadnou drogou, především kvůli tomu, jak masivní sítě organizovaného zločinu stojí za jeho výrobou, pašováním a distribucí. Jen pro zajímavost: Přibližně 95 % současné produkce heroinu vzniká v Afghánistánu. Počty závislých se vzhledem k ilegální podstatě heroinu těžko odhadují (asi 3–7 milionů), počty předávkovaných/mrtvých se pohybují okolo 530 000 (v roce 2017). (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Vesmír

Sopranistka Jindřiška Rettigová (1813–1854).

Historie

Gotthard Heinrici (vpravo) se těšil respektu ze strany spolubojovníků i Spojenců a platil za mistra defenzivy.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907