Třpytivá krása Velké Moravy: Veligradské šperky dávných klenotnických mistrů

02.12.2020 - Andrea Poláčková

Honosné velkomoravské šperky nazývané také veligradské byly dříve pokládány za import z Byzance. Četné nástroje či stopy klenotnických dílen s polotovary nebo surovinou nalezené v někdejších centrech Velké Moravy, však přesvědčily odborníky, že i naši předkové měli vlastní klenotnické mistry

<p>Zlaté šperky pocházejí z hrobů od trojlodní baziliky na Mikulčickém hradišti a patří k nejkrásnějším výrobkům z dílen velkomoravských šperkařů. Zleva: hrozníčkové náušnice (2,6 cm); sloupečková náušnice s granulovaným sloupkem (2,6 cm); košíčková náušnice spletená z filigránního drátku (asi 3,5 cm); dvouplášťové gombíky (2,6 cm). </p>

Zlaté šperky pocházejí z hrobů od trojlodní baziliky na Mikulčickém hradišti a patří k nejkrásnějším výrobkům z dílen velkomoravských šperkařů. Zleva: hrozníčkové náušnice (2,6 cm); sloupečková náušnice s granulovaným sloupkem (2,6 cm); košíčková náušnice spletená z filigránního drátku (asi 3,5 cm); dvouplášťové gombíky (2,6 cm). 


Reklama

Naši předkové zhotovovali zlaté a stříbrné šperky, které vynikají jemnou technikou filigránu a granulace. Takto se vyráběly a zdobily především náušnice, gombíky, prsteny, lunicovité závěsky nebo nákončí opasků. Někdy je oživují barevná sklíčka. 

Záhadná technologie

O dokonalém ovládnutí klenotnického řemesla na Velké Moravě svědčí hned několik typů náušnic v bohatých hrobech: hrozníčkových, bubínkových, košíčkových nebo sloupečkových, a zejména pak jejich obdivuhodné zdobení. Jak mohly pod rukama lidí žijících před 1 200 lety vzniknout tak kouzelné věci? Šlo o poměrně sofistikovaný proces,  v němž hrála zásadní roli znalost chemických a fyzikálních jevů.

TIP: Vítejte na Velké Moravě: Jak se oblékali její tehdejší obyvatelé?

„Způsob, jakým dokázali dávní klenotníci připojit bez viditelných pozůstatků pájky drobné granule k povrchu, patří dodnes k největším ‚tajemstvím‘ jejich výroby,“ píše se v knize Tajemství výroby velkomoravského šperku. Její autoři pokládají za pravděpodobné, že se na tělo šperku nanesla vrstvička měďnaté soli (lze získat drcením přírodní měďnaté rudy – malachitu) rozmíchaná ve fixační pastě. Jejím rozložením při vysokých teplotách se vyredukovala čistá měď, která na přechodnou dobu působila jako spojovací médium.

Pod dozorem vládce

Podle archeologů byli velkomoravští klenotníci dvorští řemeslníci spjatí s knížecím prostředím a jejich výroba podléhala přímé kontrole panovníka či jeho zástupců. Výše popsané honosné kusy nenosila jen nobilita v centrech Velké Moravy, ale našly se i na hradištích v Čechách. Níže postavený lid se spokojil se zjednodušenými verzemi z bronzu, které ale také mohly být pozlacené nebo postříbřené. Tomuto šperku se říká podunajský.

  • Filigrán – Technika, při níž se buď ze splétaných kovových drátků vytvářejí různé vzory na těle šperku, nebo je z drátků šperk vytvořen
  • Granulace – Technika zdobení šperku drobnými kovovými kuličkami

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Obsahy izotopů stroncia a kyslíku v pozůstatcích padlých v bitvě u Himéry prozrazují, že většinou nešlo o sicilské bojovníky, ale žoldáky ze vzdálených míst.

Věda
Vesmír

Z rybníka na talíř

skokan zelený | výskyt: Evropa

Tento hybrid skokana skřehotavého a krátkonohého dorůstá 5–11 cm a jeho obvykle hnědé oči mění v době páření barvu: U samců přecházejí do zelenožluté, zatímco samicím žloutnou nebo získávají žlutohnědý odstín. Díky svému jasně zelenému zbarvení skokani na svou hmyzí oběť rádi číhají například v záplavě lístků okřehku menšího, lidově zvaného žabinec. K jejich nejurputnějším predátorům přitom patří člověk – zmíněný žabí druh se totiž považuje za delikatesu. (foto: Profimedia)

Zajímavosti

Na malou plachetnici Sundowner se nacpalo na 130 vojáků. Za jejím kormidlem stál Charles Lightoller, někdejší druhý důstojník Titanicu.

Válka
Revue

V napjaté atmosféře na počátku 17. století se rozbuškou k rozpoutání násilí mezi katolíky a nekatolíky mohla stát i zdánlivá drobnost. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907