Třpytivá krása Velké Moravy: Veligradské šperky dávných klenotnických mistrů

02.12.2020 - Andrea Poláčková

Honosné velkomoravské šperky nazývané také veligradské byly dříve pokládány za import z Byzance. Četné nástroje či stopy klenotnických dílen s polotovary nebo surovinou nalezené v někdejších centrech Velké Moravy, však přesvědčily odborníky, že i naši předkové měli vlastní klenotnické mistry

<p>Zlaté šperky pocházejí z hrobů od trojlodní baziliky na Mikulčickém hradišti a patří k nejkrásnějším výrobkům z dílen velkomoravských šperkařů. Zleva: hrozníčkové náušnice (2,6 cm); sloupečková náušnice s granulovaným sloupkem (2,6 cm); košíčková náušnice spletená z filigránního drátku (asi 3,5 cm); dvouplášťové gombíky (2,6 cm). </p>

Zlaté šperky pocházejí z hrobů od trojlodní baziliky na Mikulčickém hradišti a patří k nejkrásnějším výrobkům z dílen velkomoravských šperkařů. Zleva: hrozníčkové náušnice (2,6 cm); sloupečková náušnice s granulovaným sloupkem (2,6 cm); košíčková náušnice spletená z filigránního drátku (asi 3,5 cm); dvouplášťové gombíky (2,6 cm). 


Reklama

Naši předkové zhotovovali zlaté a stříbrné šperky, které vynikají jemnou technikou filigránu a granulace. Takto se vyráběly a zdobily především náušnice, gombíky, prsteny, lunicovité závěsky nebo nákončí opasků. Někdy je oživují barevná sklíčka. 

Záhadná technologie

O dokonalém ovládnutí klenotnického řemesla na Velké Moravě svědčí hned několik typů náušnic v bohatých hrobech: hrozníčkových, bubínkových, košíčkových nebo sloupečkových, a zejména pak jejich obdivuhodné zdobení. Jak mohly pod rukama lidí žijících před 1 200 lety vzniknout tak kouzelné věci? Šlo o poměrně sofistikovaný proces,  v němž hrála zásadní roli znalost chemických a fyzikálních jevů.

TIP: Vítejte na Velké Moravě: Jak se oblékali její tehdejší obyvatelé?

„Způsob, jakým dokázali dávní klenotníci připojit bez viditelných pozůstatků pájky drobné granule k povrchu, patří dodnes k největším ‚tajemstvím‘ jejich výroby,“ píše se v knize Tajemství výroby velkomoravského šperku. Její autoři pokládají za pravděpodobné, že se na tělo šperku nanesla vrstvička měďnaté soli (lze získat drcením přírodní měďnaté rudy – malachitu) rozmíchaná ve fixační pastě. Jejím rozložením při vysokých teplotách se vyredukovala čistá měď, která na přechodnou dobu působila jako spojovací médium.

Pod dozorem vládce

Podle archeologů byli velkomoravští klenotníci dvorští řemeslníci spjatí s knížecím prostředím a jejich výroba podléhala přímé kontrole panovníka či jeho zástupců. Výše popsané honosné kusy nenosila jen nobilita v centrech Velké Moravy, ale našly se i na hradištích v Čechách. Níže postavený lid se spokojil se zjednodušenými verzemi z bronzu, které ale také mohly být pozlacené nebo postříbřené. Tomuto šperku se říká podunajský.

  • Filigrán – Technika, při níž se buď ze splétaných kovových drátků vytvářejí různé vzory na těle šperku, nebo je z drátků šperk vytvořen
  • Granulace – Technika zdobení šperku drobnými kovovými kuličkami

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Historie
Reklama

Magnetické pole Jupiteru. Vlevo měsíc Io.

Vesmír

Mexické tučnice většinou tvoří dva typy růžic – letní masožravé a zimní s kratšími, sukulentními listy, díky nimž rostlina přečkává suché období. Listy zimních růžic jsou křehké, snadno se odlomí a jednotlivé listy jsou pak schopné zakořenit. Některé druhy mají báze listů zapuštěné v zemi, a tak se chrání před vyschnutím či v suchém ročním období vytvářejí pod povrchem země šupinaté cibulky.

Květy tučnic jsou opylovány hmyzem. Semena těchto rostlin jsou jemná, mají strukturovaný povrch. Ve vodě se díky tomu na jejich povrchu drží bubliny, které semena nadnášejí a umožňují jejich šíření pomocí menších i větších vodních toků. Na snímku Tučnice ocasatá (Pinguicula moranensis). Snad nejznámější, často pěstovaný druh tropické tučnice

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907