Trumfové eso Kaiserliche Marine: Bitevní loď Baden
Císařské námořnictvo se před první světovou válkou i během ní usilovně snažilo dohnat zbrojením svého rivala Royal Navy. Přestože námořníci Kaiserliche Marine nikdy neměli tolik lodí, jako jejich britští protivníci, vilémovské obrněnce dosahovaly té nejvyšší kvality
Bitevní loď Baden se po svém zařazení do služby stala vlajkovým plavidlem Kaiserliche Marine. Hlavní výzbroj tvořilo osm 38cm děl SK L/45 uložených ve čtyřech věžích. Dostřel činil 23,2 km, kadence 2,5 ran za minutu. Pro boj na kratší vzdálenost bylo určeno 16 kanonů SK L/45 ráže 15 cm s kadencí sedm ran za minutu. Na nástavbách okolo každého komína byla umístěna dvojice 88mm děl s rychlostí palby 15 ran za minutu. Součástí výzbroje byla také pětice 600mm torpédometů, dva umístěné v trupu na každém boku a pátý na přídi.
Bitevní loď Baden
- ZALOŽENÍ KÝLU: 20. prosince 1913
- SPUŠTĚNA NA VODU: 30. října 1915
- ZAŘAZENA DO SLUŽBY: 19. října 1916
- PLNÝ VÝTLAK: 32 200 t
- DÉLKA: 180 m
- ŠÍŘKA: 30 m
- PONOR: 9,3 m
- POHON: 3× turbína Schichau (41 390 kW)
- RYCHLOST: 22 uzlů (40,7 km/h)
- OPERAČNÍ DOSAH: 9 200 km při 12 uzlech 4 420 km při 21 uzlech
- CENA: 50 milionů zlatých marek
- POSÁDKA: 42 důstojníků, 1 129 námořníků
Luxusní ubytování
Velká nástavba umožňovala umístění mnoha důstojnických kajut, zatímco mužstvo se muselo tísnit v trupu. Nejluxusnější kabina zůstávala pochopitelně vyhrazena pro velitele Kaiserliche Marine admirála Reinharda Scheera a právě fakt, že se jednalo o vlajkovo loď zapříčinil, že se od sesterského Bayernu Baden lišil admirálským můstkem
Posádka měla k dispozici osm dálkově ovládaných světlometů širokých 110 cm, čtyři na plošinách před předním a čtyři za zadním komínem. Na fotografii jsou patrné také bílé kruhy na černém podkladu namalované na dělových věžích. Kaiserliche Marine je zavedla na podzim 1917 a měly umožnit snazší identifikaci ze vzduchu.
Nepřítel nikde
Za svoji krátkou službu se bitevní loď Baden nikdy neutkala s protivníkem. V době bitvy u Jutska (jaro 1916) ještě nebyla dokončena a pouze v květnu 1918 vyplula, aby napadla plavidla Royal Navy v Severním moři. Německý svaz však nepřítele nenašel, a tak se opět vrátil do přístavů.
TIP: Felix von Luckner: Poslední plachetní korzár německého císaře Viléma
V závěru války se pak měl Baden spolu s ostatními plavidly zúčastnit sebevražedné mise proti britské flotile, ale kvůli rebelii německých námořníků z akce sešlo. Po válce obrněnec Němci potopili ve Scapa Flow, Britové jej však vyzvedli a poslali ke dnu tentokrát definitivně 16. srpna 1921 při cvičných střelbách.
