Proč je přehrada na Bílé Desné známá jako „Protrženka“? A kolik lidí nakonec zaplatilo životem stavbu, která měla obyvatele naopak chránit před záplavami?
Babí léto roku 1916 se zapsalo do jizerskohorských kronik tragickým písmem. Až do odpoledne přitom život ubíhal po zaběhaných kolejích. Dřevaři sváželi poražené stromy a před domy pobíhaly všudypřítomné děti.
Varování, že zbrusu nová přehrada praská, navíc přišlo včas. Hrázný tak stihl zavolat na poštu v Desné a alarmující zpráva záhy doputovala až ke starostovi. Tou dobou zbývala ještě spousta minut na útěk do bezpečí, ale lidé ve vsích pod vodním dílem varování podcenili. Navíc nevěřili, že by stavba zkolaudovaná v listopadu 1915 měla 18. září 1916 puknout.
Jako první se ozvalo hučení, které pamětníci přirovnávali k vlaku projíždějícímu tunelem. V mnohých zvuk nejprve vzbudil zvědavost a snažili se něco zahlédnout. V tom jim ale bránil les. Když se apokalyptická vlna objevila, na útěk už nezbyl čas. Masa vody dosahovala až ke střechám vil místních továrníků. Brala domy a „stěhovala“ je na jiné místo někdy víceméně celé. Za pár minut krajina vypadala jako neuklizený dětský pokojíček s rozházenými hračkami.
Z hor se řítila lavina klád, které zafungovaly jako beranidla. Přeživší pak čekal další traumatický zážitek. Ze změti trosek a bahna se ozýval křik, mnohým však již nebylo pomoci. Dodnes není úplně jasné, kolik lidí přesně zahynulo. Celkovou bilancí tragédie však bylo více než 300 nešťastníků bez střechy nad hlavou a hlavně zhruba 65 mrtvých na místě a další dva, kteří zemřeli v nemocnici.
Aféra přežila Rakousko-Uhersko o mnoho let. Soud se táhl až do roku 1932 a nakonec se nikomu nepodařilo prokázat vinu. Studie z roku 1996 konstatovala, že z dnešního hlediska stály za katastrofou nedostatky v geotechnickém průzkumu.
VědaPitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana Pavlova, CC BY-SA 4.0)
VálkaZ nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)
ZajímavostiČlánek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemian, CC0)