Tučňáci nejsou nevšímaví: Lidská pozornost škodí zdraví

16.07.2018 - Zuzana Teličková

Studie publikovaná v časopise BMC Ecology vyvrací dřívější domněnku, že turismus nemá okamžitý negativní dopad na život tučňáků.

<p>Na přítomnost lidí si tučňáci postupně zvyknou. V žádném případě to ale není událost, na kterou by se těšili.</p>

Na přítomnost lidí si tučňáci postupně zvyknou. V žádném případě to ale není událost, na kterou by se těšili.


Reklama

„Zdá se, že tučňáky do jisté míry ovlivňují všechny lidské aktivity,“ uvádí vedoucí studie Vincent Viblanc, který zkoumal reakce tučňáka patagonského na stresové podněty.

Viblanc mimo jiné porovnával patnáct tučňáků hnízdících v oblasti, kde se pravidelně vyskytovali lidé, s osmnácti tučňáky hnízdícími na klidných místech. Všichni zkoumaní jedinci zrovna vychovávali mládě staré dva dny až jeden měsíc.Vědci napodobovali turisty a přibližovali se k hnízdištím na vzdálenost deseti metrů, přičemž měřili srdeční tep zvířat, který je indikátorem hladiny stresu. Ukázalo se, že na hluk, lidský hlas a přiblížení člověka reagují zrychleným srdečním tepem všichni tučňáci, a to i ti, kteří jsou na přítomnost turistů zvyklí. Jejich reakce však byla mírnější. Naopak při odchycení byla stresová reakce u všech tučňáků stejná.

Autoři studie z toho vyvozují, že tučňáky sice přítomnost člověka stresuje, ale že si na ni dokáží do určité míry zvyknout a neplýtvají pak tolik energií na stresovou reakci. Viblanc proto navrhuje, aby byla stanovena přísná pravidla pro pozorování těchto zvířat a určena hranice, kterou turisté již nesmí překročit. Sledování v tichosti a z dálky pomocí dalekohledu se zdá být ideálním způsobem, jak vyjít vstříc oběma stranám. Když si zvířata na turisty zvyknou, vyhodnotí jejich přítomnost jako něco, co je bezprostředně neohrožuje a kvůli čemu se nemusí znepokojovat.

TIP: Stres zabiják: Nadprodukce stresového hormonu může leguány zabít

Podle Viblanca lze výsledky studie přenést nejen na ostatní druhy tučňáků, ale i na mnohá jiná zvířata. I dobře míněné zásahy lidí mohou totiž vyvolávat stres, jenž postupně zhoršuje fyzickou kondici. Nakolik zvířatům ubližuje dlouhodobá přítomnost člověka, zatím není jasné. Viblanc se chystá měřit a porovnávat hladinu stresových hormonů u populací tučňáků žijících v permanentní blízkosti člověka a těch, které si zatím mohou užívat života v nenarušených podmínkách.

Reklama

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fragonardovy écorchés jsou k vidění v pařížské veterinární škole v Maisons-Alfortmezi. Exponátům samozřejmě dominuje Jezdec Apokalypsy, zaujme ale i tančící trojice lidských plodů či z kůže stažený muž svírající v ruce po vzoru biblického Samsona oslí čelist. (foto: Alamy)

Historie

Saint-Lô na snímku z 18. července 1944. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Ukrajinské poprvé

Katedrála sv. Sofie v Kyjevě

Chrám známý též jako katedrála Svaté moudrosti vznikl v 11. století na popud knížete Jaroslava Moudrého. Vzorem se mu údajně stala byzantská Hagia Sofia a vedle mší se tam odehrávaly i ceremoniální obřady: Knížata Kyjevské Rusi ve svatostánku například přijímala cizí delegace. Momentálně jde o jednu z nejznámějších památek Ukrajiny a také o první pamětihodnost země, jež se dostala na seznam UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Magické lesy na turistickém chodníku Arakawa, jenž vede ke stromu Jómon sugi.

Příroda

I prověřené léky mohou překvapit

Věda

Kvasar H1821+643

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907