Účinnou zbraň v boji s globálním oteplováním by mohl představovat vulkanický popel

08.10.2020 - Stanislav Mihulka

Podle britského profesora geochemie by celosvětový růst teplot mohlo zpomalit nasypání spousty sopečného popela do oceánu

<p>Mračna popela při erupci islandské sopky Eyjafjallajökull (2010)</p>

Mračna popela při erupci islandské sopky Eyjafjallajökull (2010)


Reklama

Navzdory celosvětovému úsilí se naše planeta stále otepluje a nejspíš ještě nějaký čas bude. Bylo by velmi žádoucí rychlost oteplování co nejvíce snížit. Významnou pomoc by v tomto směru mohlo přinést geoinženýrství. Podle nového výzkum Martina Palmera z britské University of Southampton a jeho kolegů by ve zpomalení globálního oteplování mohl sehrát zásadní roli vulkanický popel.

Popel v oceánech

Naše planeta si s oxidem uhličitým nejspíš poradí sama. Bude jí to ale trvat velmi dlouho. Je tak v našem nejlepším zájmu tento proces co nejvíce urychlit. Podle Martina Palmera by nám v tom mohl pomoci sopečný popel. Jak? Pokud se popel ze sopečných erupcí dostane do mořské vody, vyvolá řadu chemických reakcí, které vedou k ukládání uhličitanu vápenatého a dalších sloučenin na mořském dně. V důsledku toho poklesne hladina oxidu uhličitého v mořské vodě, kterou si pak mořská voda zase „doplní“ z atmosféry.

Je to vlastně velmi jednoduché a rychlé, přinejmenším ve srovnání s klasickými geologickými procesy. Palmerův tým spočítal, že každá tuna sopečného popela nasypaná do oceánu zajistí uložení cca 55 kilogramů oxidu uhličitého z atmosféry.

TIP: Prach z některých hornin by mohl významně snížit množství CO2 v atmosféře

Na první pohled nejde o nikterak oslnivý účinek. Navrhovaný postup ale nabízí řadu výhod. Především jde v podstatě jen o zesílení procesů, jaké na Zemi již běžně probíhají. Co je ale hlavní, vulkanický popel je velmi běžný a levný. Jeho zpracování a použití v geoinženýrství je také velmi levné. Palmer s kolegy odhadují celkové náklady ve výši 55 dolarů (asi 1 260 Kč) na jednu tunu uloženého oxidu uhličitého. To je podstatně méně než u jiných doposud navrhovaných postupů.

  • Zdroj textu:

    IFL Science

  • Zdroj fotografií: Árni Friðriksson / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Upír obecný (Desmodus rotundus), někdy nazývaný též upír rudý nebo upír velký, je druh tropických netopýrů žijící ve Střední a Jižní Americe.

Věda

Základna nově nalezeného korálového útesu je široká 1,5 kilometru a jeho vrchol se v nejvyšších bodech nachází 40 metrů pod hladinou moře.

Zajímavosti
Reklama

Příslušníci 101. výsadkové divize během operace Anaconda v březnu 2002.

Válka

Na jednání v Ženevě nemohl chybět Edvard Beneš. Z Prahy přijeli Karel Kramář, předseda Národního výboru a vůdce strany státoprávně demokratické, Václav Klofáč, místopředseda Národního výboru a vůdce českých národních socialistů, agrárník František Staněk, předseda Českého svazu poslanců, Gustav Habrman za sociální demokraty, státoprávní demokrat Antonín Kalina, šéf Maffie Přemysl Šámal, ředitel Živnobanky Jaroslav Preiss a ředitel Agrární banky Karel Svoboda. Později dorazil i Mořic Hruban za moravské katolíky.

Historie

Sir John Julius Angerstein na portrétu Thomase Lawrence z roku 1790.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907