Úcta k řezenskému biskupovi: Kde se vzala tradice svatého Bolfánka?

11.05.2021 - Karel Kýr

Svatý Wolfgang, řezenský biskup, který se narodil kolem roku 924 šlechtickým rodičům ve Švábsku, měl velkou zásluhu o Čechy. To proto, že svolil, aby byly Země Koruny české odtrženy od řezenského biskupství, a aby bylo v Praze zřízeno nové biskupství.

<p><strong>Wolfgang z Řezna</strong> byl benediktin, misionář a od r. 972 biskup v bavorském Řezně, který povolil vyčlenit z této diecéze diecézi pražskou. V roce 1873 byla přenesena část ostatků do svatovítské katedrály v Praze.</p>

Wolfgang z Řezna byl benediktin, misionář a od r. 972 biskup v bavorském Řezně, který povolil vyčlenit z této diecéze diecézi pražskou. V roce 1873 byla přenesena část ostatků do svatovítské katedrály v Praze.


Reklama

Čechy v 10. století tvořily část řezenského biskupství, ale nutně potřebovaly vlastního domácího biskupa. K tomu svolil na prosbu českého vévody Boleslava II. Pobožného papež Jan XIII., ovšem za podmínky, že se řezenské biskupství vzdá tohoto svého práva.

Biskup Wolfgang svolal k poradě svoji kapitulu, ale věhlasní rádcové v kanovnickém sboru kladli odpor. Jako důvod uváděli, že by se důchod řezenského biskupství značně zkrátil. Jinak však soudil sv. Wolfgang, což je zřejmé z jeho odpovědi: „Drahou perlu zříme, anať se pod českou zemí skrývá, té však nedobudeme, leč zákupem ze svého zboží. Ejhle já, cožkoliv mám, i sebe sama rád na to vynaložím, aby se zmohutnělé v Čechách církvi dům Páně ustálil.“

Podle národních pověstí a pošumavských památek se prý Wolfgang v Praze osobně zúčastnil nastolení prvního českého biskupa Dětmara. Pověst vypravuje, že když se ubíral šumavskými pralesy, zastihl první české obyvatele ve vesnici, která se nyní jmenuje Zelená Lhota. U vesnice na kopci jim hlásal slovo Boží a modlil se za český národ a prosil nebe o požehnání. Hora se prý zazelenala a okolní dvorce byly pojmenovány Zelená Lhota. Vděční obyvatelé postavili chrám a zvolili Wolfganga za svého patrona. Tak byl založen první kostel svatého Wolfganga na českém území.

Pravovičtí trýznitelé

Odtud se sv. Wolfgang vydal poříčím Úhlavy k Chuděnicím. Všude ale vítán nebyl. Když došel k osadě Pravovice, stalo se údajně toto: „Pastevci této vesnice shromáždili se jednoho dne před dávnými věky na blízkém pastvišti, kde, jak se nyní stává, zpívajíce a hulákajíce rozdělali sobě mohutný oheň, a bavili se při tom, hrajíce sobě na krále. Jeden chlapec stojí rozkročen, kdežto ostatní větve a pejručí přinášejí. Mezi těmi, kteří z lesa přicházejí, má jeden uschované vyřezávané dřevo, žezlo královské představující. U plamene rozkročen stojící král nyní musí uhádnouti, u kterého žezlo se nalézá, a neuhádne-li, jest po jeho pohodlném kralování a koruna přejde na toho, který se žezlem vykázati může.

Mezitím, co pravovická mládež hlučně si hrála, přiblížíl se po pastvišti neznámý stařec, v jehož postavě zračila se velebnost a vážnost. Stříbrovlasé šediny jeho nezadržely však rozpustilou mládež, aby skotačivě k cizinci neběžela a jej do společné hry ho nenutila. Ale poněvadž stařec-cizinec váhal dříví z lesa na oheň přinášeti a před chlapcem králem se ukláněti, činila si bezbožná ta mládež z něho posměch a holemi a metlami bila na ctihodnou jeho hlavu. Ale tento pamětliv jsa božských slov Spasitelových, za zlé zlým se nespláceti, kráčel vážně vzhůru na skalnatý vrch hory, žehnaje a blahoslavě celé zemi. Od té doby až po dnešní den nazývá se tato Skalnatá hora, již cizí, velebný stařec-poutník dostoupiv, Čechům slovo Boží hlásal, na památku tohoto svatého poutníka Hora sv. Wolfganga, neboť stařec tento nebyl nikdo jiný než sám sv. Wolfgang.“

Chudenický svatostánek

Později byl na této hoře postaven stánek na počest sv. Wolfganga a poutníci sem přicházeli z blízka i z daleka. V kapli v Chudenicích byl uchováván obraz sv. Wolfganga a balvan s otiskem jeho šlépěje. Pouť sv. Wolfganga se konala v prostřední velikonoční svátek, na Boží hod. Do této kaple ve zlých časech i se svými rodinami utíkali rytíři Černínové z Chudenic a žádali od tohoto světce pomoc, nebo mu děkovali za prokázané dobrodiní. Proto byl sv. Wolfgang také vždy ochráncem a přímluvcem rodu Černínů. Byl také ctěn obyvateli okolo Chudenic, jak dosvědčují i farní matriky. Chlapcům bývalo při křtu často dáváno jeho jméno, a protože český lid toto jméno těžko vyslovoval, upravil si ho na „Bolfánek“.

Toto památné místo a léčivý pramen jasné skalní vody v Chudenicích navštěvovali v dávných dobách tisíce poutníků, takže kaple často davům lidí nestačila. Mnoho poutníků sem přicházelo i z Bavor, a protože se nemohli u sv. Wolfganga směstnat, nocovali ve vesnicích okolo Chudenic. Z tohoto důvodu  začal hrabě Heřman Jakub Černín se stavbou prostorného kostela, kterou dokončil jeho syn František Josef roku 1725. Jako poutnické místo byl kostel znám v celém Pošumaví, ovšem roku 1786 byl na základě dekretu císaře Josefa II. zrušen a poté rozbořen (věž byla později upravena na rozhlednu zvanou dodnes Bolfánek).

TIP: Vznik pražského biskupství: Prvním biskupem byl učený mnich z Magdeburku

Lid si nechtěl nechat vzít především sošku představující sv. Wolfganga, jež se těšila obzvláštní vážnosti. Když chudenický farář podle císařského rozkazu sošku odstranil ze svatyně, tu ho prý zastihl trest Boží. Když vezl sošku do Prahy, zemřel náhle raněn mrtvicí. 

Posvátná soška svatého Bolfánka zmizela beze stopy, ale nikoliv už památka samotného světce. V krajině kolem řeky Úhlavy, od Zelené Lhoty k Chudenicím, se nalézalo více kapliček zasvěcených sv. Wolfgangu, a z úcty k tomuto světci bylo i v českých krajinách pokřtěno mnoho dětí jeho jménem.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907