Ultrafialové „polární“ vidění: Takhle vypadá svět sobíma očima

28.07.2017 - Jaroslav Petr

Temnoty polární noci jsou plné nástrah. Sobi z nich dokážou vyváznout díky očím uzpůsobeným ke vnímání ultrafialového světla

Sob polární (Rangifer tarandus) -<p>Svět viděný v ultrafialovém světle je pro člověka nezvyklý, ale pro soba mnohem bezpečnější. Podle tohoto snímku si přibližně můžete představit, jak sobi vidí své okolí</p>
Sob polární (Rangifer tarandus) -

Svět viděný v ultrafialovém světle je pro člověka nezvyklý, ale pro soba mnohem bezpečnější. Podle tohoto snímku si přibližně můžete představit, jak sobi vidí své okolí


Reklama

Sluneční záření dopadající na zemský povrch má široký rozsah vlnových délek od ultrafialové až po infračervenou. Člověk a většina savců z něj vnímá jen poměrně úzký výsek – paprsky s vlnovou délkou od 390 do 770 nanometrů. Ultrafialové záření o kratších vlnových délkách ani infračervené záření, jehož vlnové délky jsou delší, nevidíme. V živočišné říši však najdeme tvory, kteří vidí i to, co nám zůstává skryto.

Ultrafialová polární tma

Mezinárodní tým vedený Glenem Jefferym z londýnské nemocnice Moorfields Eye prověřoval vlnové délky světla, které vnímají sobi. Zjistili, že tito obyvatelé polárních krajů vnímají světlo o vlnové délce kolem 330 nanometrů – tedy v oboru ultrafialového záření, které je pro většinu savců neviditelné.

Sobi žijí v extrémních podmínkách a dokonale se jim přizpůsobili. V oblastech nad polárním kruhem čelí v zimě permanentní tmě a v létě zase čtyřiadvacetihodinovému polárnímu dni. Sobi za těchto podmínek například vypínají biologické hodiny. Jejich aktivita se přestává řídit čtyřiadvacetihodinovým rytmem. Byla by to pro ně zbytečná komplikace.

TIP: Geny pigmentu a nadváhy aneb Poznatky ze života rybích chameleonů

Oko schopné vidět v ultrafialové části spektra je další sobí adaptací na drsné poměry Arktidy. V zimě tu vládne tma. Slunce buď vůbec nevychází, nebo vystupuje jen velmi nízko nad obzor. Všude je jen led a sníh. Chabé zbytky slunečního svitu jsou rozptýleny natolik, že se z nich oku živočichů nabízí především ultrafialové záření. Sníh odráží až 90 % veškerého ultrafialového záření. Co asi sob za těchto podmínek vidí?

Tmavá srst světlých vlků

Glen Jeffery a jeho spolupracovníci si vypomohli speciální kamerou, kterou snímali arktickou krajinu uprostřed polární noci. Ukázalo se, že některé povrchy ultrafialové záření velmi intenzivně pohlcují. Oku, které tyto vlnové délky vnímá, se takový povrch jeví jako tmavý či černý.

Sob vidí jako černý sníh potřísněný močí. To je pro něj životně důležitá informace, protože moč na sněhu prozrazuje přítomnost šelem nebo jiných sobů. To jsou pro soba nepřátelé či konkurenti. Oběma je dobré se vyhnout. Ultrafialové světlo pohlcují i lišejníky, jimiž se sobi živí. Díky tomu, že sob vidí lišejník i potmě, klesá významně riziko, že přehlédne životně důležitý zdroj potravy. Také zvířecí srst je v ultrafialovém světle černá a ostře kontrastuje s okolním sněhem. Polární vlci mívají velmi světlou srst a lidskému oku se zdají na sněhu dobře maskovaní. Sob je ale bez potíží vidí.

Objev sobího ultrafialového vidění postavil vědce před velký problém. Během polárního léta je sluneční svit velmi intenzivní. Oku, které jej pouští až na světločivné buňky sítnice, hrozí závažné poškození. Jak se sobi ochrání oči před negativními dopady ozáření ultrafialovým světlem, když si nemohou nasadit sluneční brýle s UV filtrem? Na to musí odpovědět další výzkum, jehož výsledky ze zcela pochopitelných důvodů zajímají i oční lékaře. Ti doufají, že najdou v sobím oku inspiraci pro ochranu lidského oka před škodami způsobenými ultrafialovým zářením a snad i pro léčbu následků takového ozáření oka pacientů.


Barvy květů a motýlích křídel

Chřestýši mají zvláštní orgán, který jim dovoluje vnímat infračervené záření. Vidí však hlavně pohyblivé cíle, čehož k ošálení hada využívají někteří sysli. V krajním ohrožení jim před nosem mávají zahřátou chlupatou oháňkou.

Někteří ptáci a některé druhy hmyzu vidí i v ultrafialovém spektru. Včely využívají tuto schopnost k vyhledávání květů. Rostliny jim to usnadňují tím, že mají v blízkosti zdrojů nektaru na květech „značky“ viditelné právě v ultrafialové oblasti spektra. Motýli vnímají v ultrafialovém záření identifikační vzory na křídlech příslušníků svého vlastního druhu. Podobně vidí „barvy“ peří v ultrafialovém záření i ptáci. Květy, motýlí křídla nebo ptačí peří, které jsou pro lidské oko celkem nenápadné, často v ultrafialovém oboru doslova září a hrají pestrými vzory.

Mezi savci je vnímání ultrafialového záření výjimkou. Patří k nim například jihoamerický netopýr glosofaga dlouhojazyčná (Glossophaga soricina), který se živí nektarem květů. Ten je sice barvoslepý, ale jeho oko vidí i ultrafialové záření.

  • Zdroj textu:

    Příroda 7-8/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ještě v červenci 1942 bylo naživu 80 % budoucích obětí holocaustu. O 11 měsíců později však byl tento poměr přesně opačný. Čím méně se Němcům dařilo na východní frontě, tím více zvyšovali své úsilí ve věci tzv. konečného řešení židovské otázky.

Zajímavosti

Čtyři a půl metru dlouhá ankylorhiza s tlamou plnou zubů děsila vše živé v oceánu období oligocénu.

Věda

Extrémně velký

Název: Extrémně velký dalekohled (Extremely Large Telescope, ELT)
Průměr: 39,3 m
V provozu od roku: 2025

Čím je průměr objektivu větší, tím víc světla může teleskop soustředit a tím víc podrobnějších informací získat… Evropští astronomové se rozhodli postavit dalekohled, který hned tak něco nepřekoná. Původní představy dokonce počítaly s průměrem 100 m, což se však ukázalo být nad současné technické i finanční možnosti. Vedení Evropské jižní observatoře (ESO) dalo zelenou konstrukci menšího, ale přesto mimořádně velkého dalekohledu ELT – Extremely Large Telescope.

Projekt počítá s přístrojem o průměru 39,3 m. Primární zrcadlo se bude skládat ze 798 šestiúhelníkových segmentů o průměru 1,4 m a tloušťce pouhých 50 mm. Do optické soustavy se začlení zrcadla systému adaptivní optiky, kvůli kompenzaci neostrosti snímků způsobené neklidem atmosféry. Jedno z nich bude podepřeno soustavou šesti tisíc aktivních členů, tzv. aktuátorů, s úkolem „zakřivovat“ zrcadlo v závislosti na stavu ovzduší 1 000krát za sekundu, čímž se dosáhne mimořádně kvalitního obrazu.

V roce 2010 vybrala ESO pro budoucí umístění observatoře horu Cerro Armazones v chilské oblasti Antofagasta, v nadmořské výšce přes 3 000 m. Teleskop má chránit otáčivá kopule o průměru 86 m. Stavební úpravy terénu započaly v červnu 2014 a o tři roky později, 29. května 2017, byl slavnostně položen základní kámen obřího teleskopu.

Německá firma SCHOTT ve své továrně v Mainzu loni v lednu úspěšně odlila prvních šest segmentů primárního zrcadla, které po procesu pomalého chladnutí čeká ještě řada tepelných úprav. Následně budou vybroušena do správného tvaru a pokovena s přesností 15 nm na celé optické ploše. Obojí zajistí francouzská společnost Safran Reosc, jež se ujme rovněž testování zrcadel.

ELT se stane největším okem lidstva, jaké kdy vzhlíželo k obloze, a může revolučně změnit naše vnímání vesmíru. Jeho úkolem bude řešit celou řadu vědeckých záhad, jež mohou pomoct osvětlit naše vlastní kořeny, včetně pátrání po známkách života na planetách podobných Zemi, studia povahy temné energie a temné hmoty nebo sledování raných stadií vývoje vesmíru. Zároveň zcela jistě přinese řadu nových otázek, které dnes nedokážeme ani odhadnout. První pozorování by se mělo uskutečnit v roce 2025.

Vesmír

Klášter s dvojím prvenstvím

Břevnovský klášter

Nejen mečem a bojem živ je Přemyslovec. Čeští panovníci a později i mocní šlechtici rádi trávili čas budováním četných klášterů. Ostatně očekávali, že si tím zajistí spásu nejen pro sebe, ale i pro své rodiny. Nejstarší mužský klášter v Českých zemích je ten na pražském Břevnově. Založit jej nechal v roce 993 kníže Boleslav II. A jaké druhé prvenství klášter má? Nejdelší tradici vaření piva v celé republice! 

Historie

Přestože se ofenziva nevyvíjela podle plánu, von Hindenburg s Ludendorffem obdrželi vysoká vyznamenání.

Válka
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907