Umírající ráj botaniků: Kapská květenná říše je světovým unikátem

24.10.2022 - Barbora Jelínková

Botanici člení zemskou souš na šest oblastí na základě charakteristické skladby rostlinných druhů, jež se tam přirozeně vyskytují. Tzv. květenné říše většinou přibližně odpovídají hranicím kontinentů – ta Kapská však představuje výjimku

<p>Pestrost vegetace v Kapské květenné oblasti zajišťují především nízké křoviny zvané <em>fynbos</em>, jichž dosud botanici popsali 6 500 druhů. (foto: Shutterstock)</p>

Pestrost vegetace v Kapské květenné oblasti zajišťují především nízké křoviny zvané fynbos, jichž dosud botanici popsali 6 500 druhů. (foto: Shutterstock)


Reklama

Ve srovnání se zbývající pěticí květenných říší je zmíněná oblast řádově menší: Zaujímá pouze cíp Jihoafrické republiky o rozloze zhruba 90 000 km², tedy asi jako Portugalsko. Přesto jde z botanického hlediska o světový unikát. Na takto omezeném prostoru se vyskytuje devět tisíc rostlinných druhů, z nichž více než dvě třetiny tvoří endemity. Přibližně stejný počet druhů bychom přitom našli v celé Evropě, která však dosahuje více než stonásobné rozlohy. 

Některé tamní regiony náležejí z hlediska globální biologie či ekologie k natolik významným, že mezinárodní komise v roce 2004 rozhodla o jejich zápisu na seznam UNESCO. V následujících jedenácti letech se tak pod ochranou postupně ocitlo třináct lokalit, dohromady zahrnujících 12 % rozlohy Kapské květenné říše.

Tiché křoví

Vzhledem k charakteru místního horninového podloží, které pokrývá jen mělká půda chudá na živiny, se v oblasti téměř nevyskytují stromy. Jedinými zástupci dřevin tak zůstávají nízké křoviny zvané fynbos – v afrikánštině doslova „tiché křoví“ – kterých už botanikové popsali na 6 500 druhů. Dokážou prosperovat vzhledem k nižším nárokům na minerální látky, přičemž potřebnou výživu získávají díky pravidelným požárům. Vyhovuje jim také absence větších býložravců, kteří by jinak většinu porostu spásli. I další botanické druhy vykazují množství adaptací na subtropické klima a specifické prostředí: Řada z nich například přečkává období sucha pod zemí v podobě cibulí.

Vymírání v přímém přenosu

I s ohledem na zmíněné náročné podmínky je až s podivem, že se v Kapské květenné oblasti vyskytuje takřka pětina všech rostlinných druhů černého kontinentu.

TIP: Na vrcholu Afriky: Národní park Kilimandžáro ohrožují klimatické změny

Fytogeografickou lokalitu v okolí mysu Dobré naděje označují přírodovědci za jeden z pětatřiceti tzv. hotspotů biodiverzity, kde na malém území roste mimořádně rozmanitá flóra – byť ve více než v polovině případů zároveň velmi ohrožená. Podle odhadů dokonce Kapskou květennou oblast postihuje vůbec nejrychlejší vymírání druhů v globálním srovnání. Příčina tkví ve ztrátě původních biotopů, v invazi cizích druhů a v degradaci půdy. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jaderný test z 25. července 1946 (označovaný jako „B – Baker“) se vůbec poprvé v dějinách uskutečnil pod hladinou moře. Američané při něm spustili bombu do hloubky 27 metrů a odpálili; naráz se tak vzedmulo půl milionu tun vody a 50 z 92 lodí bylo rozmetáno na prach. (foto: Wikimedia Commons, Library of CongressCC0)

Zajímavosti

Pouštní krajina s mustatilem v popředí snímku. Na podobném místě nalezli archeologové sedm tisíc let staré obětiště obsahující lidské a zvířecí ostatky. (foto: PLoS ONE, Melissa KennedyCC BY-SA 4.0)

Věda

Hrající si slůňata – stále v bezpečné blízkosti dohlížejících samic. (foto: Marek Velechovský - se souhlasem k publikování)

Příroda

V bitvě u Hradce Králové, známé také jako bitva u Chlumu či u Sadové, se na obou stranách dohromady utkalo na 430 000 mužů. S výjimkou bitvy u Lipska v roce 1813 nebojovalo nikde jinde za celé 19. století víc vojáků. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Argentinské kukuřičné pole s tváří Lionela Messiho. (foto: Profimedia)

Revue

Hvězdný terminátor představuje rozhraní mezi osvětlenou a neosvětlenou stranou planety. (ilustrace: University of California, Irvine, Ana LoboCC BY 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907