Unikátně lidský? Vědci nalezli nový typ neuronu v lidském mozku

29.08.2018 - Stanislav Mihulka

Náš mozek se liší od mozku laboratorní myši „šípkovými“ neurony. Platí to i pro ostatní živočichy?


Reklama

Svůj mozek rádi považujeme za zcela výjimečný. Ve skutečnosti ale doposud bylo velmi obtížné nalézt něco podstatného, co by lidský mozek zásadně odlišovalo od mozků jiných živočichů. Neurovědci ale teď možná na něco takového narazili.

Podařilo se jim identifikovat nový typ mozkové buňky, čili neuronu, který jim připomíná šípek, takže mu přezdívají „šípkový“ neuron (anglicky rosehip neuron). Šípkové neurony se vyskytují v mozkové kůře, vývojové nejmladší povrchové vrstvě mozku, která je u lidí velice členitá a objemná.

TIP: Nově objevené geny mohou za to, že lidé mají tak veliký mozek

Zatím víme, že se šípkové neurony nenacházejí v mozku myší, které jsou nejvíce prozkoumané ze všech živočichů. Vědci teď budou po šípkových neuronech pátrat i u jiných živočichů, především u primátů, aby potvrdili či vyvrátili, že jde o unikátně lidské neurony. Také je budou hledat v jiných částech lidského mozku a zjišťovat, k čemu vlastně slouží. Zatím to vypadá, že mají nějakou speciální regulační funkci. Nic bližšího o nich ale zatím nevíme.

  • Zdroj textu:

    Allen Institute for Brain Science

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V roce 1923 zvítězil italský jezdec Ugo Sivocci s vozem Alfa Romeo v legendárním závodě Targa Florio. 

Zajímavosti

Petriho miska se štetičkovcem Penicillium chrysogenum, z něhož byl poprvé izolován penicilin.

Věda

Pro meč až do Francie

Anna Boleynová (1501–1536)

Anna Boleynová neměla na muže zrovna štěstí. A coby druhá manželka Jindřicha VIII. si zrovna nepolepšila. Rodit mužské potomky se jí pohříchu nedařilo. Na první pokus přivedla na svět „jen“ budoucí královnu Alžbětu I., poté následovaly tři potraty. V té době asi nebyla ta nejpříjemnější společnice. Navíc nepřátel měla vždy víc než dost. Nařčení z toho, že je králi nevěrná a za jeho zády kuje pikle, na sebe nenechalo dlouho čekat. Nebo se Jindřich prostě jen zakoukal do Jany Seymourové a potřeboval jí udělat po svém boku místo? V roce 1536 je Anna obviněna z velezrady (a pro jistotu také z cizoložství, incestu a čarodějnictví) a putuje do vězení v Toweru.

Dál už je to prosté. Jako čarodějnice by měla správně být upálena na hranici, ale to si její bývalý manžel nepřeje. Dokonce vyslyší její poněkud neobvyklou prosbu, a to aby byla sťata mečem. V Anglii se tehdy bez výjimky popravuje sekyrou. Jindřich VIII. milostivě odloží výkon o celé dva dny, než z Calais dorazí mistr dlouhého meče. Samotný průběh je překvapující. Dalo by se čekat, že Anna řekne králi v poslední chvíli něco peprného. Proto se tu také tísní davy. Místo toho ale vyzve všechny přihlížející, aby se s ní naposledy pomodlili. A pak už se jde na věc. Lidé tehdy odcházejí z popravy rozčarováni: ta překrásná a do poslední chvíle pokorná světice měla být nehodnou čarodějnicí? Něco tu evidentně nesedí…

Historie
Revue
Vesmír

Americký náklaďák GMC CCKW-353 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907