Upír ze švédské bažiny: Kdo byl tajemný muž z Bockstenu?

25.06.2019 - Martina Hřibová

V roce 1936 nalezl sedlák na okraji bažiny zvané Bocksten ve švédské provincii Halland zachovalé tělo muže, které je datováno do pokročilého 14. století. Kdo byl onen tajemný muž a proč měl srdce probodnuté dřevěným kůlem?

<p>Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.</p>

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.


Reklama

V červnu roku 1936, na farmě Bocksten, poblíž švédského přístavního města Varberg, vedl Thure Johansson koně při vláčení rašeliniště. Brána se zadrhla a chlapec zahlédl kosti zamotané v textilu. Přivolal svého otce, který pracoval nedaleko. Spatřili lebku částečně ještě pokrytou kůží s polodlouhými kudrnatými vlasy.

Lebka byla v natolik dobrém stavu, až se nálezci domnívali, že vidí oběť nedávného zločinu a přivolali policii a místního doktora. Ti odkryli kostru osoby ležící obličejem dolů. Srdce měla probodnuté dubovým kůlem, další březový kůl trčel uprostřed zad, třetí prošel tělem vedle kosti pánevní a čtvrtý jen poškodil šatstvo. Brzy se však ukázalo, že tělo je mnohem starší a nepřísluší již do působnosti policie. Nic nebránilo normálnímu pohřbu a místní vikář stanovil termín na příští neděli. Doktor se o nálezu zmínil také řediteli muzea ve Varbergu, Albertu Sandklefovi, který přispěchal na místo a podle oblečení mrtvého usoudil, že se jedná o osobu ze středověku. Urychleně přizval vědce ze Stockholmu, kteří všechny nalezené artefakty velmi bedlivě prozkoumali. 

Staletí stará kostra

Nalezený muž, pravák, o výšce 170–175 cm měl nepříliš svalnatou postavu se začínajícím bříškem). Badatelé odhadují věk podle stavu zubů a kostí v rozmezí 25-40 let, přičemž nejpravděpodobnější je 35 let. Profesor Claes Lauritzen došel po rekonstrukci lebky k závěru, že muž byl zabit třemi ranami tupým předmětem do hlavy. Podle jiné teorie je však možné, že poškození hlavy nastalo dodatečně až v bažině. Stále zůstává otázkou, jak muž skutečně zemřel. Vědci se domnívají, že muž zemřel asi v rozmezí let 1350–1370, ale jistí si být nemůžou, protože přesné datování není možné.

Kvalita a střih oděvu ukazuje na několik možných povolání muže. Zvláště zajímavá je totiž jeho kápě, která naznačuje že by se nemuselo jednat o bezvýznamného nebo nemajetného muže. Polodlouhé vlasy tuto teorii také podporují. Podle jedné z teorií by to mohl být výběrčí daní či jiný úředník nebo verbíř do armády. Stejný typ kápě byl též používán v církevním prostředí. Podle jednoho výzkumu, kápě a znak na pochvě nože odpovídají příslušnosti k řádu Ordo Sancti Spiritus (řád Sv. Ducha).

TIP: Polští archeologové objevili středověké upírské pohřebiště

Vynořila se také místní pověst o identitě muže. Starý farmář si vzpomněl na legendu z dětství, která vyprávěla o náhončím do armády (verbíři) zabitém místními rolníky. Aby v noci nevstal z hrobu a nestrašil, byl proklán kůly. Vyprávění se však nepodařilo ověřit.  

Jedinečný nález

Pobyt v močále však neměl pouze samá negativa. Díky němu je Bockstenský nález unikátní zejména nezvykle dobře zachovanými kosterními pozůstatky a vlněnými, koženými či dřevěnými artefakty, ze kterých mohou historici zjistit cenné informace o životě v jižním Švédsku dané doby. Ne náhodou je tedy hýčkaným exponátem muzea ve Varbergu, kde kromě dochovaného nálezu vystavili i zdařilou rekonstrukci muže z Bockstenské bažiny a to včetně takových detailů, jako je jeho obličej. Pokud snad budete mít cestu do Švédska, můžete se setkat s historií doslova tváří v tvář.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907