Lékaři nedávno poprvé zachránili pacienta tím, že mu před operací úplně zastavili životní funkce
Lidé, kteří mají dramatické poranění srdce nebo dalších orgánů, obvykle umírají na místě, často kvůli vykrvácení. Dnešní medicína by je přitom již dokázala operovat a zachránit jim život. Jenom by museli přežít do doby, než se dostanou na operační stůl. Klíčové v podobných případech je, aby mozek zraněných pacientů nebyl nenávratně poškozen nedostatkem kyslíku.
Američtí vědci a lékaři nedávno poprvé úspěšně vyzkoušeli metodu, o které se již nějaký čas mluví, zatím ji ale oficiálně nikdo nepoužil u člověka. Jde o úplné zastavení života (anglicky suspended animation) oficiálně EPR, podle anglického (emergency preservation and resuscitation). Tento postup použili minimálně na jednoho pacienta v situaci, kdy měl extrémní zranění (typu střelného zranění nebo bodnutí nožem), zástavu srdce a ztrátu většiny krve. V takovém případě zbývá na záchranu života jen pár minut a šance na přežití jsou sotva pětiprocentní.
TIP: Pěna ve spreji proti krvácení bude zachraňovat životy při rozsáhlém zranění
Postup při úplném zastavení života je z laického hlediska poměrně drsný. Jde vlastně o dočasné usmrcení zraněného. Zahrnuje prudké ochlazení pacienta na 10 až 15 °C tím, že mu lékaři nahradí veškerou krev vychlazeným fyziologickým roztokem. Prakticky veškerá mozková aktivita takového člověka ustane, takže je vlastně úředně mrtvý. Poté pacienta odpojí od chladicího systému a přistoupí k operaci, která by ho měla přivést zpět do světa živých.
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.