V Izraeli vyrobili první 3D tištěné srdce na světě: Vzniklo z buněk pacienta

17.04.2019 - Stanislav Mihulka

<p>Revoluční 3D tištěné srdce je zatím velké jako srdce králíka, v budoucnu by ale mohlo změnit medicínu.</p>

Revoluční 3D tištěné srdce je zatím velké jako srdce králíka, v budoucnu by ale mohlo změnit medicínu.


Reklama

Izraelští bioinženýři z Tel Aviv University dosáhli významného úspěchu. Jako první na světě vytvořili 3D tištěné srdce z vlastních buněk pacienta a dalších biologických materiálů. Toto 3D tištěné srdce velmi zdařile odpovídá imunologickým, buněčným, biochemickým a anatomickým vlastnostem pacienta, který byl dárcem buněk.

Až doposud přitom vědci dokázali vyrobit pouze relativně jednoduché 3D tištěné srdeční tkáně bez cév. Izraelský tým nejprve pacientovi odebral vzorky tkáně z takzvaného omenta, čili předstěry, struktury uvnitř břišní dutiny. Buňky omenta poté přeprogramovali tak, že se z nich nejprve staly kmenové buňky, a z nich pak buňky srdeční tkáně. Z mezibuněčné hmoty odebraných vzorků, kterou tvoří hlavně kolagen a glykoproteiny, vyrobili inkoust pro 3D tisk srdce.

TIP: Umělé srdce vyrobené pomocí 3D tiskárny bije, jako kdyby bylo živé

Vědci jsou sice svým úspěchem nadšeni, jedním dechem ale dodávají, že jejich 3D srdce zatím nejsou vhodná pro transplantace lidským pacientům. V tuto chvíli jsou zmíněná srdce velká zhruba jako srdce králíka, tedy mnohem menší, než srdce lidská. Jejich buňky také zatím nejsou úplně sehrané a každá si pulzuje ve vlastním rytmu. Podobnou technologií prý ale v zásadě bude časem možné vyrobit funkční lidská srdce. To by zřejmě změnilo celou medicínu, hlavně pokud jde o transplantace orgánů.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Pochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.

Historie

Léčba eboly bude náročná i s fungujícími léky

Věda

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.

Zajímavosti

Brokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.

Vesmír

Nažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)

Příroda
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907