Výzkum genomu lidí zemřelých v morových časech odhalil genetické znaky spojené s vyšší odolností vůči této chorobě. Zdánlivá evoluční výhoda ale nese i své stinné stránky…
Původce moru, bakterie Yersinia pestis, byla po celé tisíce let jedním z nejnebezpečnějších protivníků lidstva. Má na svědomí i nechvalně známou středověkou pandemii černé smrti, která v letech 1346-1352 patrně zahubila až 50 procent Evropanů a další miliony lidí v Asii a severní Africe. Jak nedávno zjistili evoluční genetici, dávné morové epidemie se velmi výrazně otiskly do našich genů a imunity.
Mezinárodní tým odborníků, který vedl Luis Barreiro z Chicagské univerzity, analyzoval přes 500 vzorků DNA lidí z Londýna a Dánska, kteří zemřeli krátce před, během anebo krátce po řádění moru. Badatelé u těchto lidí objevili celkem čtyři genetické markery, které se pojí buď se zvýšenou odolností, nebo naopak zvýšenou vnímavostí vůči moru. Jejich výzkum publikoval prestižní odborný časopis Nature.
Nejvýznamnějším z nich je gen zvaný ERAP2 – odhaduje se, že lidé se dvěma identickými kopiemi tohoto genu mají o více než 40 procent vyšší šanci přežít morovou nákazu. Produkt tohoto genu pomáhá imunitnímu systému včas rozeznat infekci morovou bakterií a účinně zakročit.
Výzkumníci extrahovali DNA z pozůstatků lidí pohřbených v morových jámách v Londýně v letech 1348 a 1349. (foto: Museum of London Archaeology (MOLA), CC BY 4.0)
Z výsledků výzkumu vyplynul přesvědčivý závěr, že brutální pandemie černé smrti sehrála roli velmi silného selekčního tlaku, který ovlivnil podobu imunitního systému dalších generací lidí. „Selekční výhody námi objevených genetických znaků souvisejících s černou smrtí patří k nejsilnějším, jaké kdy byly u lidí detekovány,“ uvádí Barreiro. „Ukazuje to, jak extrémně může jediný patogen ovlivnit evoluci lidského imunitního systému.“
TIP: Černá smrt: Vědci vystopovali původ středověkého moru do Ruska
Gen ERAP2 má v lidské populaci dodnes značný vliv. Jak se ale v evoluci stává, takto silně selektovaný znak může přinášet i nežádoucí konsekvence. Vědci mají vážné podezření, že za tuto posílenou imunitní ochranu proti moru platíme zvýšenou náchylností k autoimunitním nemocem, jakou je třeba Crohnova choroba.
McMaster University, JD Howell, CC BY 4.0
Museum of London Archaeology (MOLA), CC BY 4.0
VědaFosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan Jacobs, CC BY-SA 4.0)
HistorieRatibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, Kozuch, CC BY-SA 3.0 + Wikimedia Commons, CC0)
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)