V ruském Ojmjakonu se školy uzavírají až při −56 °C

17.12.2020 - Martin Reichman

Extrémní podmínky si žádají i extrémní pravidla – školáci z nejchladnější vesnice na světě vyráží do školy i v −50 °C


Reklama

Asi 5 300 km vzdušnou čarou na severovýchod od Moskvy a 450 km severně od Ochotského moře v ruské republice Jakutsko či také Sacha leží vesnička Ojmjakon, jež se pyšní světovým rekordem. Roku 1926 tam totiž vědci naměřili vůbec nejnižší teplotu v obydleném místě: −71,2 °C.

Extrémní počasí má na svědomí subarktické klima, které rovněž způsobuje, že je země trvale zmrzlá, a vysloužilo místu i přezdívku „sibiřský pól zimy“. Asi 500 tamních obyvatel čelí krutým mrazům především od prosince do února, kdy se teploty pohybují okolo −50 °C. Milovníci tepla si v Ojmjakonu nepřijdou na své ani v létě a útěchou jim zřejmě nebude ani ujištění, že od května do září zde teplota neklesá pod −10 °C. V červnu a červenci dokonce vystoupá na průměrných +13 °C.

TIP: Extrém jako životní styl: V norilském mrazu přimrzají k obličeji i obroučky brýlí

Extrémní podmínky si pochopitelně žádají i extrémní pravidla. Například jediná zdejší škola se zde pro žáky prvního stupně uzavírá až při teplotě −52 °C. To ale naplatí pro žáky a studenty vyšších ročníků – pro ty platí povinnost školní docházky, dokud teplota neklesne pod −56 °C.

Přestože Ojmjakon je opravdovým extrémem, jen o něco málo mírnější pravidla platí například v Jakutsku – hlavním městě republiky Sacha. Zde se základní školy uzavírají, jakmile klesne venkovní teplota pod −45 °C a pro střední školy platí prázdniny až od −48 °C.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907