Válčení na sekeru: Zadlužení států účastnících se první světové války (1)

04.03.2022 - Redakce Válka Revue

O tom, že zbraně, munice, uniformy či menáž pro mužstvo něco stojí, asi nikdo nepochybuje. Konflikt v letech 1914–1918 však postavil všechny bojující strany před nevídané finanční nároky, které vedly k extrémnímu zadlužení a téměř k ekonomickému krachu

<p>Američtí pěšáci mašírují do války. Než se však jejich vlast zapojila do konfliktu, finančně podporovala státy Dohody.</p>

Američtí pěšáci mašírují do války. Než se však jejich vlast zapojila do konfliktu, finančně podporovala státy Dohody.


Reklama

V roce 2015 britská vláda slavnostně oznámila splacení posledních válečných dluhopisů pokrývajících náklady první světové války. Nejednalo se však o půjčky přímo z období 1914–1918, nýbrž o dluh vzniklý roku 1932, kdy si Spojené království muselo půjčit na pokrytí části původních válečných dluhopisů. Ostrovní monarchie patří v tomto ohledu k premiantům, velká část zemí své závazky totiž nikdy nesplatila. Na rozdíl od většiny svých spojenců i nepřátel její zadlužení ani nevedlo k vysoké inflaci, která by výrazně znehodnotila úspory běžných obyvatel. 

Konec blahobytu

Poslední desetiletí před světovým konfliktem přinesla Evropanům, a občanům ostrovního království zvláště, nebývalý nárůst životní úrovně. Rozsáhlé části společnosti sice stále žily v bídě, ale celkově se míra blahobytu rapidně zvyšovala. Britský ekonom John Keynes na to po válce vzpomínal: „Jakou neobyčejnou epizodou v ekonomickém pokroku lidstva byla éra, jež skončila v srpnu 1914! Každému, kdo měl schopnosti či povahu překračující průměr, se nabízel únik do středních a vyšších vrstev, jimž život lacino nabízel výhody, pohodlí a vymoženosti převyšující možnosti nejbohatších a nejmocnějších panovníků dřívějších dob. Obyvatelé Londýna mohli v posteli usrkávat svůj ranní čaj a přitom po telefonu objednávat různé produkty z celého světa v takovém množství, jež se jim zdálo příhodné, a očekávat, že jim budou brzy doručeny až ke dveřím.“

To se však mělo záhy změnit, již o čtyři roky později bylo ostrovní království zcela závislé na svých amerických věřitelích a pouze opakované odklady splátek jej zachránily před bankrotem. Stejně tak pouze ochota Američanů znovu a znovu půjčovat svým evropským příbuzným zachránila ostrovany před hladem

Britové v dluhové pasti

V roce 1914 činil státní dluh Spojeného království asi 650 milionů liber (přepočteno na dnešní poměry činí jedna libra asi 7 720 Kč) a během čtyřleté války vzrostly závazky země asi jedenáctkrát. Královští ekonomové po skončení konfliktu vyčíslili jeden den bojů na sedm a půl milionu liber; pouze za munici do ručních zbraní zaplatil Londýn v letech 1914–1918 přes 850 milionů.

Protože však Británie v prvních letech války představovala hospodářsky nejsilnějšího člena Dohody, podporovala finančně také své spojence a do konce války napůjčovala jen Francii, Rusku a Itálii přes jednu a půl miliardy. Tyto peníze si jednak půjčovala od Spojených států, od nichž nakonec dostala 842 milionů. Počítalo se s vyrovnáním dluhu do začátku 30. let, ale ještě v roce 1934 Britové neměli splacenou ani polovinu. Vláda si také půjčovala od bank a vlastních občanů díky vydávání válečných dluhopisů.

Celkový dluh země tak nakonec narostl na více než sedm miliard liber a na jeho splácení šlo v meziválečném období 44 % státních výdajů. Mnohem více než na cokoliv jiného – včetně zbrojení. Hledá-li někdo důvody nepřipravenosti země na druhou světovou válku, pak leží zde. Situace ale nebyla růžová ani u ostatních zemí.

Zaplatí to občané!

Francie vstupovala do války již se solidním veřejným dluhem, jehož součást tvořily nesplacené závazky z války s Pruskem (1870–1871). Oproti Británii však měly vlády země galského kohouta mnohem více zkušeností s válečným hospodařením i životem na dluh. Francouzi se vydali podobnou cestou jako Londýn – vydávali dluhopisy a významně si půjčovali od Američanů a v jejich případě také od Britů. Od zahraničních spojenců nakonec dostala země přes miliardu liber; celkový dluh země pak během válečných let vzrostl téměř trojnásobně.

Francouzský přístup k řešení děsivého zadlužení šel třemi cestami. Zaprvé se Paříž snažila přesvědčit Spojené státy, aby jí válečné dluhy, nebo aspoň jejich část, odpustily. Kongresu ani americké veřejnosti se však podobné pokusy příliš nepozdávaly a země galského kohouta v tomto ohledu dosáhla jen malých výsledků. Druhou cestu představovala snaha naúčtovat dluhy poraženému Německu a jeho spojencům.

Dokončení: Válčení na sekeru: Zadlužení států účastnících se první světové války (2) 

Nakonec ale tíhu nákladů na válku pocítili na vlastní kůži občané – především ti, kteří měli úspory z předválečných dob. Masivní tištění peněz ke krytí dluhů vedlo k významnému znehodnocení franku, jehož pokles se roku 1928 zastavil na pětině hodnoty z léta 1914. Lidé s předválečnými úsporami tak v důsledku inflace přišli o čtyři pětiny. Dluh Spojeným státům se nakonec nikdy zcela splatit nepodařilo.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nejdražší kartička Pokémon TCG se loni prodala v přepočtu za neuvěřitelných 8,2 milionu korun. (ilustrační foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Dostupnost kyslíku bude pro pilotované vesmírné mise klíčová. (foto: NASACC0)

Vesmír

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

Příroda

(ilustrační foto: Wikimedia Commons, Satyamon1993CC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Evropští lídři 50. let - Richard hrabě von Coudenhove-Kalergi (zcela vlevo) býval označován jako prorok či velvyslanec Evropy. (foto: Wikimedia Commons, van Duinen (Anefo), CC0 1.0)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907