Válka

Samohybné dělo SU-122

Dne 19. října 1942 vydal lidový komisariát obrany rozhodnutí o výrobě lehkých samohybných děl ráže 37 a 76 mm a středního samohybného děla ráže 122 mm, vyzbrojeného houfnicí M-30. Práce měla v Uralském závodě těžkého strojírenství (UZTM) ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg) vést zvláštní konstrukční skupina řízená L. I. Gorlickým a N. V. Kurinem.

Práce na prototypu se podařilo dokončit již 30. listopadu. Typ byl označen jako U-35, později jako SU-122. Rekordně krátká lhůta byla dodržena jen díky tomu, že základ tvořily agregáty převzaté z tanku T-34. Celkově z něj pocházelo 75 % detailů a jen čtvrtinu, hlavně díly bojové nástavby a lafetace hlavní výzbroje, bylo nutné navrhnout znovu. Jeho výroba začala v prosinci 1942 a pokračovala do srpna 1943. V jejím průběhu došlo k drobným úpravám, takže se jednotlivé série lišily počtem optických přístrojů, pancéřováním velitelské věžičvky a brzdovratného ústrojí houfnice. Celkem v UZTM vyrobili téměř 640 kusů této zbraně. V roce 1943 vznikly i dvě upravené samochodky – SU-122M s prostornější nástavbou, vyzbrojený houfnicí U-11, a SU122-III s houfnicí D-6.

SU-122

OSÁDKA: 5 mužů
HMOTNOST: 30,9 tun
VÝKON MOTORU: podobně jako u T-34
DÉLKA: 6,95 metru
ŠÍŘKA: 3 metry
VÝŠKA: 2,24 metru
PANCÉŘOVÁNÍ: 20–45 mm
VÝZBROJ: 122mm houfnice M-30

foto: Wikimedia Commons, Saiga20K, CC BY-SA 3.0