Variace vyprahlé pustiny: Pusté a barevné badlands

Oblast bez vegetace, bez života. Taková se zdá být na první pohled krajina zvaná badlands. Na ten druhý se ale ukáže, jaké obrovské poklady v sobě ukrývá




Oblasti nazývané badlands jsou charakteristické strmými svahy s minimem vláhy a vegetace. Životu se tady příliš nedaří a orientace je zde poměrně složitá. Mrtvá krajina přesto láká k návštěvě. V badlands totiž byly měkčí usazené horniny a jílovitá půda soustavně omílány erozními mechanismy vody a větru. V prašné a velmi měkké půdě tak vznikly zaoblené kupky, popelavě šedé, někdy okrové, jindy ale i červené až nachově zbarvené svahy a občas i bizarní kamenné útvary.

Země dinosauřích vajec 

Typickým představitelem badlands je málo známá pouštní oblast na severozápadě Nového Mexika zvaná Bisti Badlands. Jedná se o silně erodovanou krajinu, kde rozlehlé nekonečné a vyprahlé pláně střídají povětrnostními vlivy zaoblené šedivě až hnědě zbarvené kopečky a svahy. Badlands znamená v doslovném překladu „špatná zem“ – tedy zem neúrodná, z užitkového hlediska v podstatě k ničemu. Vrstvy jsou velmi měkké a náchylné k erozi, takže se tu nemůže žádná rostlina na dlouho uchytit.

V Bisti Badlands leží místy kameny těch nejneobvyklejších tvarů – zbytnělé pokličky na štíhlých jílovitých nohách, viklany a kamenné koule. Některé kupky vypadají jako eskymácká iglú. Na jednom místě se nacházejí i pukající zaoblené kameny, které nám svou velikostí a tvarem připomínají obří dinosauří vajíčka těsně před vylíhnutím.

Oblasti badlands jsou skutečnou pokladnicí dávných dob. V rozlehlých jezerech se totiž spolu s nánosy zeminy ukládaly i ostatky pravěké vegetace a uhynulých živočichů. Přímo v Bisti Badlands jsme poměrně často nacházeli zkamenělé pravěké stromy – třísky, špalky, ale i celé kmeny. Vedle zkamenělých rostlin se dají v podobných usazeninách objevit i zkamenělé mušličky nebo škeble. A při trošce štěstí i kousek opravdového dinosaura. Cesta napříč touto nezkrocenou pouští bez značených cest je lemována neobyčejnými tvary a stopami pravěkého života.

Extrémy Údolí smrti 

Údolí smrti (Death Valley) leží na hranici Kalifornie a Nevady mezi pohořím Sierra Nevada a nedalekým městem Las Vegas. Jde o vůbec nejsušší a nejteplejší místo Spojených států. Dokonce se tvrdí, že je to druhá nejteplejší poušť světa. Při extrémních letních vedrech rtuť teploměru často vyšplhá nad údaj označující padesát stupňů Celsia.

Plocha největšího parku Spojených států činí neuvěřitelných 13 760 km2, což je jen o trochu míň než součet rozlohy Středočeského a Karlovarského kraje. Samotné údolí se táhne ze severu na jih v délce 225 km. Z obou stran je obklopeno strmými a vysokými horskými hřebeny, na západě pohořím Panamint Range a na východě o něco nižším Amargosa Range. Jeho nejníže položené místo Badwater se nachází 86 metrů pod hladinou moře, zatímco nejvyšší vchol Teleskope Peak sahá 3 368 metrů vysoko. Na poměrně krátké vzdálenosti to znamená výškový rozdíl 3 454 metrů. 

Pěšky mezi zlatými svahy

Přibližně před třiceti miliony lety proběhly v Údolí smrti masivní geologické změny. Působením tektonické činnosti vznikla stále se prohlubující příkopová propadlina – jakýsi prazáklad nynějšího údolí. Zatímco údolí vlivem velkého tlaku usazujících se vrstev neustále klesá, okolní pohoří se zvedá. Tající ledovce, prudké deště a vodnaté řeky odeznívající doby ledové vyhloubily časem četné kaňony a impozantní skalnaté útvary. 

Se změnou klimatu, přibližně před 10 000 let, většina jezer a řek vyschla a zanechala po sobě jedinečnou krajinu se solnými pánvemi, rozlehlými pláněmi a písečnými dunami. Odkryly se i jílovité okrově zbarvené měkké usazeniny silně podléhající povětrnostní erozi. 

Zlaté jemně zvlněné pásy badlands zdobí úpatí Amargosa Range. Silně erodované jílovité vrstvy badlands oživují svou žlutou až tmavě hnědou barvou okolní svahy. Nejkrásnější pohled se nabízí na vyhlídce Zabriskie Point. Nesmírně malebná je také pěší trasa napříč „Zlatým kaňonem“ (Golden Canyon) – hlavně pozdě odpoledne, když krajina ještě víc zezlátne. 

Malovaná země

Ve státě Oregon, oplývajícím hustými zelenými lesy a bujnou vegetací, se skrývají dodnes ještě relativně málo známé oblasti. Jednou z nich je i národní monument John Day Fossil Beds. Nás zajímá především území badlands zvané Painted Hills (Malované Kopce), které se nachází přibližně čtrnáct kilometrů severozápadně od města Mitchell.

Okolní travnaté kopce jsou v Painted Hills vystřídány krajinou plnou obnažených jílovitých kupek hýřících těmi nejpestřejšími barvami. Červené nánosy jsou proloženy vrstvami růžové, nachové, žluté, okrové, zlaté a hnědé. V usazeninách přimíchaný sopečný popel zdobí mírně zvlněnou krajinu černými šmouhami. Intenzita barev závisí nejen na světelných podmínkách, ale i na vlhkosti půdy – po deštích bývají barvy ještě výraznější.

Podnikáme krátké výšlapy po okolí. Přímo po obnažených kopečcích s velmi měkkými nánosy se však chodit nesmí. Pohled na krajinu Badlands, lemovanou ze severozápadu pohořím Sutton Mountain, je skutečně velkolepý. Zvláště pak navečer, když krajina zezlátne a po západu slunce, kdy nakonec celá krásně zrůžoví.

Paleontologická čítanka

Usazené vrstvy jsou v tomto regionu staré až 54 milionů let a jsou také velmi bohaté na fosilie. V oblasti John Day Fossil Beds bylo identifikováno na dva tisíce sto druhů zkamenělých rostlin a živočichů. Jednotlivé vrstvy jsou vskutku paleontologickou klenotnicí, neboť v sobě ukrývají zkameněliny z období trvajícího dohromady 48 milionů let. Během této doby se okolo řeky John Day River vystřídala různá klimatická období s rozdílným zastoupením rostlin a živočichů. Původní třetihorní tropické a subtropické pralesy postupně nahradily listnaté lesy, později i otevřená savana. Nálezy fosilních semen, ořechů, plodů, listů, větviček, kůry a kořenů dovolují nahlédnout do prehistorického rostlinného života. Četné kosterní pozůstatky dokládají výskyt třetihorních savců – pravěkých slonů, nosorožců, tapírů, prasat, lenochodů, medvědů, velbloudů, koní, jelenů, vidlorohů, psů, koček, lasic, hlodavců a ještě několika dalších již vymřelých živočichů.

TIP: Pustiny Severní Ameriky: Čtyři druhy pouště

Posledních šest milionů let se usazené, na četné fosilie bohaté vrstvy zase odkrývají. Pozvolná eroze vymodelovala (a stále ještě modeluje) krajinu okolo John Day River až do dnešní podoby – obnažených jílovitých kupek a zaoblených strání, které vypadají, jakoby je někdo namaloval.

Různé barvy Badlands

Oblasti badlands jsou pozůstatky pravěkých rozsáhlých jezer, na jejichž dně se postupně ukládaly nánosy jílu smíchané se sopečným popelem. Díky tomuto složení jsou podobné nánosy většinou popelavě šedivé. Někdy ale mohou mít badlands, podle druhu a množství příměsí, i jinou barvu.

V Údolí smrti se nachází okrově zlaté vrstvy, v Arizoně, v Petrified Forest (Zkamenělém lese), jsou zase díky přítomnosti železa nánosy zbarveny dočervena. V Oregonu jsme viděli badlands dokonce tak krásně barevné, že vypadaly, jakoby je někdo namaloval. V Jižní Dakotě leží mezi nekonečnými travnatými prériemi velmi rozsáhlá oblast šedě zbarvených badlands.


Další články v sekci