Vděčil Leonardo Da Vinci za své mistrovství běžné poruše zraku?

23.10.2018 - Stanislav Mihulka

Da Vinciho tvorba prozrazuje, že malíř zřejmě trpěl určitou formou šilhavosti, která mu ale paradoxně pomáhala při malování

<p>Leonardo da Vinci, pravděpodobný autoportrét, kolem roku 1512.</p>

Leonardo da Vinci, pravděpodobný autoportrét, kolem roku 1512.


Reklama

Asi 4 procenta obyvatel USA trpí nějakou variantou poruchy zraku, která se odborně nazývá strabismus, lidově šilhavost. Nebývá to příliš závažné a do značné míry lze takovou poruchu napravit brýlemi, cvičením očních svalů nebo v některých případech chirurgickým zákrokem.

Požehnaná vada

Šilhavost je jistě nepříjemná, ale zároveň poskytuje jednu neobvyklou výhodu. Umožňuje totiž poněkud odlišně vnímat okolní prostor, více ve 3D, než vidí lidé s běžným zrakem. To se hodí malířům a dalším umělcům. Zřejmě tedy není náhodou, že mezi umělci je vyšší procento šilhavých, než mezi lidmi obecně.

TIP: Technologie přírody: Jaké je vlastně rozlišení lidského oka?

Šilhaví zřejmě byli malíři jako Rembrandt, Degas nebo Picasso. A podle nové studie britských vědců měl tuto poruchu zraku nejspíš i legendární Leonardo da Vinci. V jeho případě je problém v tom, že měl velkou averzi vůči autoportrétům. Badatelé proto vybrali několik obrazů, které pravděpodobně zachycují Da Vinciho tvář, a pečlivě je analyzovali. Nakonec dospěli k závěru, že Da Vinci skutečně trpěl jednou formou šilhavosti a že to zřejmě mělo vliv na jeho umění.

Reklama

  • Zdroj textu:

    IFL Science, JAMA Ophthalmology

  • Zdroj fotografií: Leonardo da Vinci



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Není jisté, kolik vojáků sloužilo na hranici Římské říše, historici jejich počet odhadují na osm až devět tisíc. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti
Věda

Zvědavé chobotnice

V současnosti je známo asi 300 druhů chobotnic. Jejich evoluční počátky sahají minimálně do období prvohorního karbonu, tedy do doby asi před 300 miliony let. Téměř všechny druhy jsou masožravé a v poměru k ostatním bezobratlým tvorům obvykle vysoce inteligentní.

U těchto nápadných hlavonožců se dříve žádná velká chytrost nepředpokládala, ale detailnější pozorování nebo i chov v uměle vytvořeném prostředí postupně ukázaly, že některé druhy chobotnic (řád Octopoda) vykazují na poměry bezobratlých živočichů až neuvěřitelně vysokou míru inteligence. Chobotnice například využívají svoji schopnost měnit barvu a texturu povrchu těla, aby ukázaly své emoční rozpoložení. Potápěči dále tvrdí, že chobotnice často koukají člověku zpříma do očí a když nemají strach, natáhnou chapadlo a dotknou se například lidské ruky nebo si dokonce se zájmem prohlížejí a chapadly zkoumají předměty, které jim jsou potápěčem nabízeny. Ačkoliv je těžké hodnotu inteligence u těchto měkkýšů jakkoliv měřit, její projevy jsou nepopiratelné. (foto: Shutterstock)

Příroda

Vojenský tábor Milovice v roce 1910. (foto: Wikimedia Commons, Brück & Sohn Kunstverlag MeißenCC0 1.0)

Historie

Některé hvězdy ve vesmíru nesvítí stále stejně jasně. (ilustrace: University of SydneyCC0)

Vesmír

Vstupem USA do války přibyly na západní frontu statisíce vojáků, s jejichž pomocí se konečně podařilo zvrátit poměr sil a zajistit vítězství nad centrálními mocnostmi. (foto: Alamy)

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907