Reklama


Ve znaku zeleného kopyta: Léčivé i smrtelně nebezpečné kopytníky

23.04.2018 - Pavel Sekerka

Rod kopytníků není českým botanikům neznámý. Málokdo ovšem ví, že se jedná o poměrně početný a různorodý rod s více jak 90 popsanými druhy, které se vyskytují na všech kontinentech severní polokoule

Kopytníky jsou většinou rostliny mírného pásma, ale některé druhy v jihovýchodní Asii zasahují i do tropů. Nejvíce druhů roste v Japonsku (přes 30) a na jihovýchodě USA v Apalačském pohoří (10).

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru. První záznamy o použití a pěstování kopytníků jako léčivých rostlin pocházejí z Japonska (6. století) a z Evropy (9. století). Jejich léčivý účinek byl ale pravděpodobně znám ještě dřív. Ve středověku měl kopytník široké použití – čerstvý oddenek byl nejúčinnější známé dávidlo, užíval se i jako diuretikum, diaforetikum, proti nachlazení a zimnici.

TIP: Krása plující na hladině aneb Náročné splývání vodních rostlin

Některé druhy slouží v malém množství i jako aromatický povzbuzující prostředek, tonikum či proti nadýmání. Větší množství má však dráždivé účinky, může ochromit cévy i centrální nervový systém a dokonce způsobit smrt.

Slovníček

  • oddenek – zásobní část, často výběžek kořene, v níž rostlina přezimuje
  • diuretikum – močopudný prostředek
  • diaforetický – potopudný prostředek
  • analgetický – prostředek proti bolesti
<p>Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.</p>

Kopytníky patří mezi nejproslulejší léčiva středověku. Celá rostlina kořeněně voní a její chuť se podobá pepři či zázvoru.

<h3>Kopytník evropský (<em>Asarum europaeum</em>)</h3><p>Jediný evropský druh kopytníku, který je běžný i v našich lesích. Nejspíše již ve starověku byl používán jako léčivá rostlina, ale v současném bylinkářství má jen malé využití. <strong>Silice zvaná asaron je dávidlo, jenž způsobuje uvolňování hlenu. V malém množství se používá při léčbě zažívacího traktu a zánětů dýchacích cest.</strong></p><p><strong>Listy:</strong> stálezelené</p><p><strong>Rozšíření:</strong> Od střední Francie po střední Itálii, Balkán, severní Turecko, Kavkaz až po západní Sibiř. Na sever zasahuje do jižní Skandinávie. Na Britských ostrovech neroste.</p><p><strong>Ekologie:</strong> hojně v listnatých, vzácněji i jehličnatých lesích</p><p>Listy jsou kožovité, lesklé a mají okrouhlý ledvinovitý tvar. Dlouhý řapík vyrůstá z plazivých oddenků. Květy se objevují brzy na jaře nízko nad zemí mezi listy. Mají zvonkovitý tvar se třemi dovnitř zahnutými cípy. Uvnitř jsou červenohnědé, vně zelenavé. Květy i květní stopky jsou chlupaté.</p>

Kopytník evropský (Asarum europaeum)

Jediný evropský druh kopytníku, který je běžný i v našich lesích. Nejspíše již ve starověku byl používán jako léčivá rostlina, ale v současném bylinkářství má jen malé využití. Silice zvaná asaron je dávidlo, jenž způsobuje uvolňování hlenu. V malém množství se používá při léčbě zažívacího traktu a zánětů dýchacích cest.

Listy: stálezelené

Rozšíření: Od střední Francie po střední Itálii, Balkán, severní Turecko, Kavkaz až po západní Sibiř. Na sever zasahuje do jižní Skandinávie. Na Britských ostrovech neroste.

Ekologie: hojně v listnatých, vzácněji i jehličnatých lesích

Listy jsou kožovité, lesklé a mají okrouhlý ledvinovitý tvar. Dlouhý řapík vyrůstá z plazivých oddenků. Květy se objevují brzy na jaře nízko nad zemí mezi listy. Mají zvonkovitý tvar se třemi dovnitř zahnutými cípy. Uvnitř jsou červenohnědé, vně zelenavé. Květy i květní stopky jsou chlupaté.

<h3>Kopytník ocasatý (<em>Asarum caudatum</em>)</h3><p>Občas se pěstuje i u nás jako hajní rostlina pro stinné partie zahrad. <strong>Oddenky se používají jako náhrada zázvoru a pepře. Nejchutnější jsou na podzim, kdy se oddenky sklízí a suší.</strong> Droga má mírně projímavý účinek, zlepšuje chuť k jídlu a působí jako tonikum. Má také analgetické a antirevmatické účinky. Listy se používaly pro ochucení čaje. </p><p><strong>Velikost:</strong> plazivá rostlina</p><p><strong>Listy:</strong> stálezelené</p><p><strong>Rozšíření:</strong> západ Severní Ameriky v Kalifornii a okolních státech, na sever zasahuje až do Kanady</p><p><strong>Ekologie:</strong> lesy, skalnaté svahy</p><p>Vytváří husté, půdu kryjící koberce. Podobá se kopytníku evropskému, jen je celkově větší. Jeho květy jsou velké, fialové s dlouhými plnými cípy.</p>

Kopytník ocasatý (Asarum caudatum)

Občas se pěstuje i u nás jako hajní rostlina pro stinné partie zahrad. Oddenky se používají jako náhrada zázvoru a pepře. Nejchutnější jsou na podzim, kdy se oddenky sklízí a suší. Droga má mírně projímavý účinek, zlepšuje chuť k jídlu a působí jako tonikum. Má také analgetické a antirevmatické účinky. Listy se používaly pro ochucení čaje. 

Velikost: plazivá rostlina

Listy: stálezelené

Rozšíření: západ Severní Ameriky v Kalifornii a okolních státech, na sever zasahuje až do Kanady

Ekologie: lesy, skalnaté svahy

Vytváří husté, půdu kryjící koberce. Podobá se kopytníku evropskému, jen je celkově větší. Jeho květy jsou velké, fialové s dlouhými plnými cípy.

<h3>Kopytník kanadský (<em>Asarum canadense</em>)</h3><p>Sušené oddenky jsou mírně jedovaté, ale i tak byly požívány jako koření. V Americe se proto rostlině říká divoký zázvor. Z oddenku se také získává silice. Kopytník kanadský měl nezastupitelné místo v domorodé medicíně. Používal se nejen k léčení zažívacích potíží, ale pro potírání celé řady infekčních chorob, například tyfu nebo tuberkulózy.</p><p><strong>Listy:</strong> opadavé</p><p><strong>Rozšíření:</strong> střední a východní část Severní Ameriky</p><p><strong>Ekologie:</strong> listnaté lesy</p><p><strong>Status:</strong> chráněný ve státě Maine</p><p>Od kopytníku evropského se liší bylinnými listy, které vyrůstají z podzemního oddenku. Porost je řidší, nevytváří koberce. Hnědé květy jsou drobné a nenápadné.</p>

Kopytník kanadský (Asarum canadense)

Sušené oddenky jsou mírně jedovaté, ale i tak byly požívány jako koření. V Americe se proto rostlině říká divoký zázvor. Z oddenku se také získává silice. Kopytník kanadský měl nezastupitelné místo v domorodé medicíně. Používal se nejen k léčení zažívacích potíží, ale pro potírání celé řady infekčních chorob, například tyfu nebo tuberkulózy.

Listy: opadavé

Rozšíření: střední a východní část Severní Ameriky

Ekologie: listnaté lesy

Status: chráněný ve státě Maine

Od kopytníku evropského se liší bylinnými listy, které vyrůstají z podzemního oddenku. Porost je řidší, nevytváří koberce. Hnědé květy jsou drobné a nenápadné.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Cestou ke zdravému a občerstvujícímu spánku je dodržování pravidel spánkové hygieny.

Zajímavosti

Toto jsou lidé z odvrácené tváře města v Nevadské poušti, kteří žijí v kanálech a podzemních technických tunelech Las Vegas.

Zajímavosti
Historie
Vesmír

Ptačí let byl mezi vzduchoplavci dlouho považován za slepou uličku. Jenže obratnosti ptačích křídel se zatím nic nevyrovná. Kolibříci například dokážou i „couvat“

Příroda

Bakterie E. coli mohou být neškodné i velmi nebezpečné

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907