Archeologové objevili v severovýchodním Polsku vzácnou keltskou přilbu starou 2 400 let

Přibližně před 2 400 lety někdo na území dnešního severovýchodního Polska rozbil bronzovou přilbu na kusy a uložil je do jámy společně se železnými teslicemi a kosou. Archeologové nyní zjistili, že jde o vzácnou přilbu keltského typu Berru. Její nález je mimořádný především místem objevu: jde o jediný dosud známý exemplář tohoto typu nalezený mimo keltskou domovinu. Podrobnosti vědci popisují ve studii v odborném časopise Antiquity.

Podobné přilby se obvykle objevují v bohatě vybavených hrobech příslušníků keltské válečnické elity, například ve francouzském Champagne nebo rakouském Dürrnbergu. Nový nález z polské lokality Łysa Góra proto představuje důležitý doklad dálkových kontaktů. Podle archeologa Bartłomieje Kaczyńského ze Státního archeologického muzea ve Varšavě je přilba zároveň symbolem moci.

Překvapení v rituální jámě

Łysa Góra byla opevněným sídlištěm z doby železné, které se nacházelo na písečné duně mezi jezerem a řekou Orzyc. Obydlené bylo mezi 6. a 4. stoletím př. n. l. a mohlo patřit lidem západobaltské mohylové kultury.

Archeologové o lokalitě věděli už několik desetiletí. Výzkumy zde probíhaly s přestávkami v letech 1971 až 1992, většina tehdejších nálezů ale nikdy nebyla publikována. Navíc se předpokládalo, že místo bylo výrazně narušeno, takže odborníci od dalších vykopávek příliš mnoho neočekávali.

Zlom přinesl výzkum jámy s rituálním charakterem, která obsahovala zuhelnatělé pozůstatky. Vedle železných teslic a kosy archeologové objevili také neobvyklý předmět z bronzového plechu. Zpočátku jej považovali za nádobu, teprve po odkrytí špičky rozpoznali vzácnou přilbu.

Keltská výspa na severovýchodě Polska?

V okolí se našly také další předměty keltského původu. Společně s přilbou jde přibližně o 31 převážně fragmentárních spon a kruhových ozdob laténského typu. Dosavadní výzkumy přinesly téměř 80 artefaktů této kultury.

Podle autorů studie to naznačuje, že na Łysa Góře nežili pouze lidé, kteří s Kelty obchodovali, ale přímo keltská skupina. Přilba mohla být dovezena jako obchodní zboží, výzkumníci to však považují za méně pravděpodobné. 

Vzhledem k jejímu spojení s vysokým společenským postavením a válečnickou elitou se domnívají, že její majitel na místě nějakou dobu pobýval. Keltská komunita zde podle Kaczyńského mohla žít přibližně dvě generace.

Obchodní stanice na jantarové stezce

Jedním z možných vysvětlení přítomnosti Keltů je strategická poloha sídliště. Łysa Góra ležela nedaleko na jantar bohatého regionu Kurpie a tras vedoucích na sever k Sambijskému poloostrovu. Mohla proto sloužit jako obchodní stanice, která umožňovala kontrolovat a zprostředkovávat přepravu jantaru a dalšího zboží směrem do střední Evropy. Podle archeologů nelze vyloučit ani obchodování s otroky.

Další vykopávky naznačily, že šlo místo s intenzivní obchodní a výrobní činností. Dosud zde bylo nalezeno téměř 350 kovových předmětů, jantarové korálky, nedokončený jantarový prsten a bronzová mince, která možná patřila thráckému králi Seuthovi III.

V roce 2025 archeologové zde objevili také nástroj určený k trepanaci, tedy vytváření otvorů v lebce. Podle Kaczyńského by to mohlo znamenat, že mezi obyvateli sídliště žil někdo se zdravotnickými znalostmi, možná dokonce druid. Výzkum Łysa Góry každopádně pokračuje a archeologové očekávají, že lokalita vydá ještě další zajímavé nálezy.